Dálnice D1 (Slovensko)
dálnice na Slovensku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dálnice D1 (slovensky Diaľnica D1) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Slovenska, která má po dokončení propojit Bratislavu, Trnavu, Trenčín, Žilinu, Martin, Poprad, Prešov, Košice a slovensko-ukrajinskou hranici (hraniční přechod Vyšné Nemecké – Užhorod), kde na ni navazuje ukrajinská silnice M06. Je součástí evropských silnic E50, E58, E75, E442 a E571.
Dálnice D1 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Národní dálniční společnost |
Celková délka | 512 km |
v provozu: | 376,5 km |
ve výstavbě: | 47,8 km |
v přípravě: | 87,7 km |
Stát | Slovensko Slovensko |
Region | |
Geodata (OSM) | 12125212, 12125211 OSM, WMF |
Dálnice D1 u křižovatky s rychlostní silnicí R1 | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dálnice je ve výstavbě od roku 1972 a v roce 2023 z ní bylo zprovozněno 395,9 kilometrů z celkové plánované délky 512,4 kilometrů. I přes různé stanovené termíny jejího dokončení z minulosti (roky 1990, 2000, 2005, 2010 či 2013) bude v celé délce průjezdná nejdříve v roce 2040.[1] Výstavba dálnice je náročná především v kopcovitém terénu mezi Žilinou a Ružomberkem. Dvanáctý tunel Dargov se plánuje východně od Košic a stavět se začne nejdříve po roce 2030. V současnosti jsou z těchto dvanácti tunelů v provozu jen čtyři – tunel Branisko (4 975 m), tunel Lučivná (250 m) a tunel Bôrik (999 m)[2] a tunel Šibenik (635 m). Nejdelší z tunelů na dálnici D1 bude Tunel Višňové, který bude měřit 7 460 metrů a bude v úseku Žilina – Martin. Kromě tunelů se budují mnohé mosty, viadukty a estakády, z nichž nejdelší je Estakáda Hričovský kanál, která bude se svou délkou 1 695 metrů jedním z nejdelších silničních mostů na Slovensku.
V současnosti je zprovozněno 395 kilometrů dálnice D1. Na západním Slovensku, na dolním a středním Pováží, je to 198 kilometrů, což je zatím nejdelší souvislý úsek dálnice na Slovensku. Vede z Bratislavy přes Trnavu, Piešťany, Trenčín a Považskou Bystrici až do Lietavské Lúčky u Žiliny. Technicky nejnáročnější je dálnice mezi Žilinou a Ružomberkem. Výstavba nabrala několikaletý skluz a na prvním úseku Dubná Skala – Turany výstavba začala až v listopadu roku 2011.
Na severním a východním Slovensku (mezi Žilinou a Bidovci) je zatím postaveno 183 kilometrů mezi Ivachnovou u Ružomberku a Bidovci. Dále je zprovozněn 16 km úsek Dubná Skala – Turany v okolí měst Martin a Vrútky.
V současnosti probíhá výstavba úseků Hubová – Ivachnová (obchvat města Ružomberok), který by měl být hotov v roce 2024[3] a Lietavská Lúčka – Dubná Skala s tunelem Višňové (obchvat Žiliny), který by měl být hotov v roce 2025.[3] Výstavba úseku Turany – Hubová, což bude poslední chybějící úsek na trase Bratislava – Košice, ještě nezačala, když po desítkách let plánovaní není vybrána jedna varianta trasy.[4] Úsek nebude hotov před rokem 2032.[3]