Edward Kelley
anglický alchymista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Edward Kelley (také známý pod jmény Edward Kelly nebo Edward Talbot, 1. srpna 1555 Worcester, Anglie – 1. listopadu 1597 Most, Čechy[1] [2]) byl původem snad Angličan či Ir, český rytíř s přídomkem z Imany, alchymista , paracelsián a mág žijící a pracující část svého života na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze a Viléma z Rožmberka v Třeboni. Obvykle bývá hodnocen jako schopný podnikatel, okultista, laskavý otec, převratný vědec ale i jako bezohledný dobrodruh a podvodník. Přímých faktů o jeho životě není mnoho, a tak vznikl obrovský prostor pro fabulace, nesourodé informace a někdy přímo výmysly.[3][4][5][6]
Edward Kelley | |
---|---|
Narození | 1. srpna 1555 Worcester |
Úmrtí | Desetiletí od 1590 nebo 1. listopadu 1597 (ve věku 42 let) Most |
Alma mater | The King's School, Worcester |
Povolání | alchymista |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvíce zpráv máme z doby strávené u učence a alchymisty Johna Dee, který si vedl podrobné deníky a pro kterého sloužil jako médium a společník. Kromě proklamované schopnosti vidět duchy nebo anděly v Deeově zobrazovacím kameni (křišťálová koule) nebo Deeově zrcadle (obsidiánové zrcadlo aztéckého boha Tezcalipoca) také tvrdil, že umí vyrobit kámen mudrců a zná tajemství přeměny obecných kovů na zlato. Tento postup nazývaný transmutace živí dodnes všechny legendy o siru Edwardu Kelleym jako o podvodníkovi.[6] Pravdou ovšem je, že o Kellyho vědomosti měli zájem i jeho přátelé jako významný alchymista a lékař Oswald Croll či věhlasný Michal Sendivoj, ten dokonce prováděl úspěšné transmutace po Kelleyho smrti. Sendivoj se znal s Kelleym a jeho rodinou už mnohem dříve a po jeho smrti odkoupil za velkou sumu i některé Kelleyho nemovitosti (možná i s mnohými tajemstvími). Je považován za jednoho z největších alchymistu a alchymistických autorů. Z jeho děl vycházel ve svých vědeckých postupech i sir Isaac Newton a tak, i když prováděl transmutace jako Kelley, nikdo se doposud ani neodvážil jej označit za šarlatána.[3][6]
Kelley fascinoval své okolí již na první pohled černokněžnickým zjevem. Byl charismatický, měl řídký plnovous, dřevěnou protézu (lehce napadal na nohu) a dlouhé vlasy, které prý smyšleně zakrývaly chybějící uši. O ty měl přijít v rodné Anglii, když se údajně dopustil podvodu s listinami v kanceláři notáře, u kterého pracoval jako pomocník. Neexistují však žádné důkazy, že k tomuto aktu opravdu došlo. Jednalo se totiž nejspíše o vrozenou vadu ušních boltců a to nejspíše jen jednoho z nich.[5][3][4]
Legendy o něm začaly kolovat především v dobách jeho úspěchu na dvoře císaře a i krátce po jeho smrti. K jeho proslulosti vedly především vztahy s Johnem Dee, Vilémem z Rožmberka a císařem Rudolfem II. Přispěly k tomu také jeho alchymistické dovednosti a tvrzení Johna Dee, že má schopnost skrze něj komunikovat s anděly. Oba mágové vycházeli z poznatků renesančních novoplatonických hermetiků jakými byli Paracelsus z Hohenheimu či Agrippa z Nettesheimu. Společně se stali autory nového typu magie tzv. Enochiány.[6]