Ekonomika Běloruska
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ekonomika Běloruska je 72. největší ekonomikou na světě dle HDP na základě parity kupní síly (PPP), která v roce 2019 činila 195 miliard dolarů, neboli 20 900 dolarů na obyvatele.
Ekonomika Běloruska | |
---|---|
Měna | Běloruský rubl (BYN, Br) |
Fiskální období | kalendářní rok |
Obchodní organizace | SNS, EEU, CISFTA |
Statistické údaje | |
HDP | ▲$82 mld. (2015 odhad) [1] ▲$168 mld. (PPP; 2015 odhad)[2] |
Změna HDP | ▼ -3,5% (2015) |
HDP podle sektorů | zemědělství : 8,1%, průmysl: 40,8%, služby: 51,1% (2017 odhad)[3] |
Míra chudoby | 5,6% (2018)[4] |
Pracovní síla | ▼ 4 975 430 (2019)[5] |
Pracovní síla podle sektorů | zemědělství (9,4 %), průmysl (45,9 %), služby (44,7 %) (2005 odhad)[6] |
Nezaměstnanost | 4,8% (2018)[7] |
Zahraničí | |
Hrubý zahraniční dluh | $39,92 mld. (31.12. 2017 odhad)[3] |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 53,4% HDP (2017 odhad)[3] |
Jako součást bývalého Sovětského svazu mělo Bělorusko relativně rozvinutou průmyslovou základnu; po rozpadu SSSR si tuto průmyslovou základnu zachovalo. Země má také širokou zemědělskou základnu a vysokou úroveň vzdělání. Mezi bývalými republikami Sovětského svazu měla jednu z nejvyšších životních úrovní.
S pádem Sovětského svazu v roce 1991 čelily všechny bývalé sovětské republiky hluboké hospodářské krizi. Po zvolení Alexandra Lukašenka v roce 1994 jako prvního prezidenta Běloruska se země vydala cestou „tržního socialismu“ (na rozdíl od toho, co Lukašenko v té době považoval za „divoký kapitalismus“, který si vybralo Rusko). V souladu s touto politikou byly zavedeny administrativní kontroly cen a směnných kurzů měn. Rovněž se rozšířilo právo státu zasahovat do řízení soukromého podnikání, ale 4. března 2008 vydal prezident dekret, kterým zrušil pravidlo zlatého podílu jasným krokem ke zlepšení mezinárodního hodnocení Běloruska ohledně zahraničních investic.[8]
Příznivé podmínky pro dodávky ruské ropy a zemního plynu podporují určitou ekonomickou závislost na Rusku, běloruskému sousedovi z EAEU.[9] Podle některých odhadů zisky plynoucí z nízkých cen, které země platí za ruský plyn a ropu - buď spotřebované lokálně nebo zpracované a poté zpětně vyvezené - občas tvořily až 10% národního HDP.[9] Hlavní exportní trh pro běloruskou zemědělskou a průmyslovou produkci spočívá v sousedství s Ruskem.[9] V roce 2012 45% běloruského vývozního obchodu proběhlo s Ruskem.[10]
Rašelina, nejcennější minerální zdroj v zemi, se používá jako palivo a hnojivo a také v chemickém průmyslu. Bělorusko má také ložiska jílu, písku, křídy, dolomitu, fosforitu, kamenné soli, draslíku a různých solí. Lesy pokrývají přibližně třetinu půdy a těžba a zpracování dřeva je důležitým odvětvím.