Ekonomika Spojeného království
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ekonomika Spojeného království je pátou nejsilnější ve světě dle síly měny a šestou dle parity kupní síly. Je to druhá největší ekonomika Evropy po Německu. Spojené království je jednou z nejvíce globalizovaných zemí. Hlavní město Londýn je jedním ze tří hlavních ekonomických center světa, společně s New Yorkem a Tokiem.
Ekonomika Spojeného království | |
---|---|
Finanční centrum City of London | |
Měna | Libra šterlinků (GBP) |
Fiskální období | 6. dubna – 5. dubna |
Obchodní organizace | OECD, AIIB a WTO |
Statistické údaje | |
Populace | ▲ 67 025 542 (1. ledna 2020)[1] |
HDP | ▼ $2,638 bil. (nominal; 2020 odhad)[2] ▼ $2,978 bil. (PPP; 2020)[3] |
Změna HDP | 1,3% (2018) 1,4% (2019) −11,3% (2020e) 5,5% (2021e)[4] |
HDP na obyvatele | ▼ $39 229 (nominal; 2020 odhad)[2] ▼ $44 288 (PPP; 2020 odhad)[2] |
HDP podle sektorů | Zemědělství: 0,6% Průmysl: 19,2% Služby: 80,2% (odhad 2016) |
Inflace (CPI) | 1,0% (červenec 2020)[5] |
Míra chudoby | 22% (2018)[6] |
Pracovní síla | ▲ 34 699 630 (2020, ILO)[7] |
Pracovní síla podle sektorů | Zemědělství: 1,5% Průmysl: 18,8% Služby: 79,7% (odhad 2011)[8] |
Nezaměstnanost | 3,9% (červen 2020)[9] |
Průměrná hrubá mzda | £585 týdenní median (duben 2019)[10] |
Zahraničí | |
Vývoz | ▲ $837 mld. (5.; 2019 odhad)[11] |
Dovoz | $876,6 mld. (5.; 2018 odhad)[12] |
Hrubý zahraniční dluh | $7,499 bil. (březen 2017)[13] (2.) |
Veřejné finance | |
Veřejný dluh | 85,4% HDP (2019)[14] |
Příjmy | 38,9% HDP (2019)[14] |
Výdaje | 41,0% HDP (2019)[14] |
Britská ekonomika se často označuje také jako „anglosaská ekonomika“. Tvoří ji (v sestupném pořadí dle velikosti) ekonomiky Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Spojené království bylo členem Evropské unie od roku 1973 do roku 2020.
V 80. letech minulého století, pod vedením ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové, byla privatizována většina státem vlastněných podniků v průmyslovém sektoru a službách, které byly zestátňovány od 40. let. Britská vláda v současnosti ovládá jen velmi málo průmyslu či podnikání – jedním z příkladů je například Královská poštovní služba.
Britská ekonomika zažila v posledních letech nejdelší ekonomický růst za posledních 150 let, přičemž vykazovala růst každé čtvrtletí od roku 1992. Šlo o jedni z nejsilnějších ekonomik EU s ohledem na inflaci, úrokové sazby a nezaměstnanost, které všechny zůstávají poměrně nízko. Současně má Spojené království podle Mezinárodního měnového fondu sedmou nejvyšší úroveň HDP na obyvatele v EU dle parity kupní síly, za Lucemburskem, Irskem, Nizozemskem, Dánskem, Rakouskem a Finskem. Na druhou stranu, současně s ostatními anglicky hovořícími zeměmi, má Britská ekonomika nejvyšší míru nerovnosti příjmů v porovnání s ostatními evropskými státy. Spojené království má však také třetí největší deficit platební bilance.
Ačkoli „produktivita na zaměstnance“ v posledních dvou desetiletích stále stoupala a předstihla i Německo, stále zaostává o 20 % za Francií, kde mají pracovníci 35hodinový pracovní týden.[15] Britská „produktivita na odpracované hodiny“ je v současnosti ve shodě s průměrem „staré“ EU (15 zemí).[16]
Spojené království je v současnosti na 16. místě žebříčku Human Development Index (země seřazené podle průměrné délky života, vzdělanosti ad.).
V souvislosti se světovou finanční krizí se koncem roku 2008 britská vláda na podporu ekonomiky rozhodla ke snížení daně z přidané hodnoty o dva procentní body na 15 %, a to až do roku 2010, i za cenu očekávaného zvýšení zadlužení státu.