německá herečka From Wikipedia, the free encyclopedia
Emma Johanna Henny „Emmy“ Göring rozená Sonnemannová (24. března 1893 Hamburk, Německo – 8. června 1973 Mnichov, Západní Německo) byla německá divadelní herečka a druhá manželka vrchního velitele nacistického Luftwaffe Hermanna Göringa.
Emmy Göringová | |
---|---|
Rodné jméno | Emma Johanna Henny Sonnemann |
Narození | 24. března 1893 Hamburk |
Úmrtí | 8. června 1973 (ve věku 80 let) Mnichov |
Místo pohřbení | Lesní hřbitov v Mnichově |
Povolání | divadelní herečka, filmová herečka a autorka autobiografie |
Ocenění | Staatsschauspieler (1934) Zlatý stranický odznak |
Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
Choť | Hermann Göring (1935–1946) |
Děti | Edda Göring |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve vymezeném období nacistické vlády Adolfa Hitlera, který nebyl ženat, plnila neoficiálně roli první dámy Třetí Říše.[1][p 1]
Narodila se jako Emma Sonnemannová v Hamburku do rodiny bohatého obchodníka. Po školní docházce se stala herečkou v Národním divadle ve Výmaru, kde poznala Hermanna Göringa.
Jejím prvním manželem se stal v roce 1916 herec Karl Köstlin. Dne 10. dubna 1935 se provdala podruhé za prominentního nacistu a vrchního velitele Luftwaffe Hermanna Göringa. I pro Hermanna Göringa bylo manželství s Emmou již druhé v pořadí, jeho první manželka Carin zemřela v říjnu 1931.[2] Na mnoha státních setkáních před druhou světovou válkou sloužila jako Hitlerova hosteska. Její tvrzení, že je první dámou Třetí Říše vytvořilo hodně nepřátelství mezi ní a Hitlerovou milenkou Evou Braunovou, kterou otevřeně pohrdala. To, že na sebe vzala roli první dámy Říše, jí Eva Braunová údajně nikdy neodpustila.[2] Jako manželka jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů Evropy získala velkou pozornost veřejnosti. Po skončení války během německé denacifikace ji soud usvědčil z toho, že propagovala nacismus a odsoudil ji na jeden rok do vězení. Když byla propuštěna, bylo jí zkonfiskováno 30 procent jejího majetku a bylo jí zakázáno herectví na dobu pěti let. Tím byla připravena o živobytí.[3]
Několik let po svém propuštění z vězení získala velmi malý byt v Mnichově, kde zůstala již po celý zbytek svého života.[3] V posledních letech života trpěla bolestmi sedacích nervů. Napsala autobiografii, An der Seite meines Mannes (1967). Zemřela v Mnichově v roce 1973.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.