![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/Erich_K%25C3%25A4stner_1961.jpg/640px-Erich_K%25C3%25A4stner_1961.jpg&w=640&q=50)
Erich Kästner
německý novinář a spisovatel / From Wikipedia, the free encyclopedia
Emil Erich Kästner (23. února 1899 Drážďany – 29. července 1974 Mnichov) byl německý spisovatel, publicista, scenárista a kabaretní autor. Novinářská kariéra Ericha Kästnera začala během Výmarské republiky společensko-kritickými a antimilitaristickými básněmi, glosami a eseji publikovanými v různých periodicích této doby.
Dr. phil. Erich Kästner | |
---|---|
![]() Erich Kästner v roce 1961 | |
Rodné jméno | Emil Erich Kästner |
Narození | 23. února 1899 Drážďany Německá říše ![]() |
Úmrtí | 29. července 1974 (ve věku 75 let) Mnichov Německo ![]() |
Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
Místo pohřbení | Bogenhausener Friedhof |
Pseudonym | Berthold Bürger, Melchior Kurtz, Peter Flint, Robert Neuner, Klaus, Kläre |
Povolání | spisovatel, básník, scenárista, novinář, dramatik a kabaretní autor |
Národnost | německá |
Alma mater | Lipská univerzita |
Literární hnutí | nová věcnost |
Významná díla | Emil a detektivové, Kulička a Toník, Létající třída |
Partnerka | Friedel Siebert (1926–1986) Luiselotte Enderle (1908–1991) |
Děti | Thomas Kästner (* 1957) |
Rodiče | Emil Richard Kästner (1867–1957) Ida Kästner roz. Augustin (1871–1951) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na počátku nacionálně socialistické diktatury byl jedním z mála intelektuálních a zároveň prominentních odpůrců nacismu, jež zůstali v Německu, i když jeho díla byla na seznamu knih, které byly na režimem ovládaném území zakázány a v květnu 1933 páleny jako „neněmecké“. Kästner byl v Berlíně jediným z autorů, který byl přítomen, když byly jeho knihy páleny.[1] Navzdory různým represím se dokázal ekonomicky zabezpečit z prodeje svých knih v zahraničí a rovněž jako pod pseudonymem skrytý autor scénářů několika filmových komedií. Od konce druhé světové války se mohl Kästner opět svobodně věnovat novinařině. V letech 1951–1962 byl prezidentem západoněmeckého PEN klubu. Jako přesvědčený pacifista v 50. a 60. letech několikrát kritizoval Adenauerovu vládu, mimo jiné v souvislosti s remilitarizací, jaderným zbrojením a aférou kolem týdeníku Der Spiegel.
Kästner se stal populárním díky svým knihám Emil a detektivové (1929), Kulička a Toník (1931), Létající třída (1933) a Luisa a Lotka (1949), jakož i díky svým někdy zamyšleným, někdy humoristickým, často však satirickým básním, epigramům a aforismům. Jednou z jeho nejznámějších básnických sbírek, jež byla v roce 1936 vydána švýcarským nakladatelstvím Atrium, je Lyrická domácí lékárnička doktora Ericha Kästnera. V českém prostředí byl spisovatel od třicátých let 20. století hojně překládán, filmové adaptace od režiséra Vladimíra Slavínského se roku 1936 dočkal román Tři muži ve sněhu.