Erwin Katona

Erwin Katona, též Ervín Katona (26. června 1903, Uherský Brod^[1] – 1980, Camden (londýnský obvod)^[2], byl německy hovořící židovský architekt, představitel funkcionalismu, který působil koncem dvacátých a v třicátých letech v Československu. Nejvíce staveb, zejména činžovních domů, postavil v Praze. Projektoval též rodinné vily v Ústí nad Labem, obchody (Plzeň a český Brod) či například volnočasové centrum (Žižkov).

Erwin Katona
Narození	26. června 1903 Uherský Brod Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1980 (ve věku 76–77 let) patrně Spojené království Spojené království
Národnost	Češi
Povolání	architekt
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

Narodil se v Uherském Brodě v roce 1903.^[1] Do Prahy přišel ve dvacátých letech údajně z Budapešti, kde možná i studoval.

V Praze postavil několik nájemních domů, které jsou velmi typické pro svoji na první pohled viditelnou funkčnost až jednoduchost. Na první pohled se většinou odlišují od okolní zástavby kachlíkovou fasádou a typickými, pravoúhlými tvary. Katonovy domy lze nalézt na Žižkově, v Karlíně, na Smíchově i na území Nového i Starého Města.

Vedle toho projektoval a postavil i tři významné vily v Ústí nad Labem. Před okupací Československa emigroval do Velké Británie. Zde byl autorem několika patentů pro montované domy, které jsou zde známé jako tzv. "orlit houses".^[3][4] Naposledy je zmiňován r. 1980 jakožto člen Královského institutu britských architektů (RIBA).

Další jeho osudy zatím nejsou známy.

Dílo

Nájemní dům, čp. 1196, Praha 1-Nové Město, Soukenická 11

Milíčův dům na Žižkově

První jeho stavby jsou ovlivněny architektonickým expresionismem. Další jeho práce jsou ve funkcionalistickém stylu.

Praha

• 1928–1929 Činžovní dům čp. 685, Praha 1 – Staré Město, Benediktská 2^[5]
• 1930–1931 Činžovní dům čp. 1698, Praha 3 – Žižkov, Křišťanova 15
• 1930, 1932 Úpravy domu čp. 399, Praha 1 – Staré Město, Provaznická 11^[6]
• 1933 Dětský útulek "Milíčův dům", čp. 1836, Praha 3 – Žižkov, Sauerova 2, postaveno ze sbírky, kterou uspořádal časopis Sbratření Přemysla Pittra^[7]
• 1935–1936 Činžovní dům čp. 1196, Praha 1 – Nové Město, Soukenická 11^[8]
• 1936 Činžovní a kancelářský dům s obchody čp. 696, Praha 1 – Staré Město, Masná 21^[9]
• 1936 Činžovní dům čp. 276, Praha 7 – Holešovice, U Studánky 1
• 1936 Činžovní dům čp. 696, Praha 7 – Holešovice, Veletržní 29
• 1937 Činžovní dům čp. 2062, Praha 1 – Nové Město, Klimentská 6^[10]
• 1938 Dům čp. 318, zvaný U Vodičků, Praha 1 – Nové Město, Karlovo nám. 4^[11]
• 1938 úprava průčelí domu čp. 1307, Praha 1 – Nové Město, Krakovská 22
• 1938 Činžovní dům čp. 245, Praha 7 – Holešovice, U Smaltovny 16

Ústí nad Labem

• 1930 Vila Leo Pick, čp. 597, Ústí nad Labem – Klíše, Beethovenova 31^[12]
• 1931 Vila Klimsch, čp. 658, Ústí nad Labem – Klíše, Slavíčková 31^[13]
• 1932–1934 Vila Adolfa Pietschmanna, čp. 711, Ústí nad Labem – Klíše, Štefánikova 14^[14][15]