Ferdinand von Zeppelin
německý konstruktér vzducholodí From Wikipedia, the free encyclopedia
německý konstruktér vzducholodí From Wikipedia, the free encyclopedia
Ferdinand von Zeppelin (8. července 1838 Kostnice – 8. března 1917 Berlín) je znám jako konstruktér ztužených vzducholodí.
| Ferdinand von Zeppelin | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ferdinand Adolf Heinrich August von Zeppelin |
| Narození | 8. července 1838 Kostnice |
| Úmrtí | 8. března 1917 (ve věku 78 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Pragfriedhof |
| Alma mater | Burlada/Burlata Válečná škola v Ludwigsburgu |
| Povolání | pilot, voják, balonář, inženýr a letecký inženýr |
| Ocenění | Grashofova pamětní mince (1908) Národní síň slávy vynálezců (2006) Řád bílého sokola Záslužný řád Filipa Velkomyslného Vojenský záslužný řád … více na Wikidatech |
| Děti | Hella von Brandenstein-Zeppelin |
| Rodiče | Friedrich von Zeppelin a Amelie Françoise Pauline Macaire[1] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrabě Ferdinand Adolf Heinrich August von Zeppelin byl potomkem starého šlechtického rodu, jehož kořeny sahají až do 13. století. Otec byl dvorním maršálem a předpokládalo se, že syn bude rovněž profesionálním vojákem. V roce 1853 začal studovat reálku ve Stuttgartu, po dvou semestrech přešel na Polytechniku. Od roku 1855 nastoupil na válečnou školu v Ludwigsburgu, kterou ukončil v hodnosti poručíka. Na univerzitě v Tübingenu vystudoval strojírenství a chemii.[2][3]
V roce 1863 působil jako pozorovatel v americké občanské válce na straně Severu. Tam také 19. srpna 1863 vzlétl ke svému prvnímu balónovému letu.[4][2]
Po návratu do Německa roku 1864 nastoupil vojenskou kariéru, byl povýšen na kapitána a stal se pobočníkem württemberského krále. Zúčastnil se prusko-rakouské války.[2][3] V roce 1869 se oženil s Isabellou von Wolf-Alt-Schwanenburg, z manželství se narodila jediná dcera Helena (1879–1967).[3]
V letech 1870–1871 viděl ve válce s Francií, jak Francouzi úspěšně používali balóny pro spojení z obležené Paříže, což byl možná jeden z dalších zdrojů inspirace pro stavbu vzducholodí. Poté byl převelen do Berlína a předložil vedení armády návrh na stavbu řiditelné vzducholodi. Mohou být využity pro pozorování ve spolupráci s námořnictvem i pozemním vojskem, bombardování, pro přepravu na velké vzdálenosti, poštovní, osobní i nákladní dopravu. Jeho opakované návrhy však byly odmítány a hrabě se ve svých 53 letech rozhodl z armády odejít. Vojenskou službu ukončil roku 1891 jako generálporučík.[2][3]
Usadil se na břehu Bodamského jezera a začal připravovat stavbu své první vzducholodě. Šlo o ztuženou vzducholoď velkých rozměrů speciální konstrukce s hliníkovou kostrou. Měla umožňovat dlouhý dolet a mít dostatečnou nosnost pro přepravu osob nebo vojenského zařízení. S obtížemi shromažďoval finance na podporu svého projektu, který mnozí považovali za bláznivý a často sklízel posměch veřejnosti i známých osobností. V r. 1898 založil akciovou Společnost pro podporu vzduchoplavby, do které vložil svůj kapitálový příspěvek z rodinného majetku.[3]
První vzducholoď LZ 1 začal stavět v roce 1899 (ve svých 61 letech) podle patentu č. 98580, který získal 31. srpna 1893.[4] Odstartovala v červenci 1900 u Manzellu na břehu Bodamského jezera na krátký let, který trval asi 18 minut. Na palubě byl i hrabě Zeppelin.[3] Na konci roku však valná hromada rozhodla o zrušení Společnosti pro podporu vzduchoplavby, protože dosažené výsledky nesplnily očekávání. Zeppelin musel shánět prostředky na stavbu další vzducholodi a znovu použil část rodinného jmění. V roce 1901 mu císař Vilém II. udělil Řád červené orlice.[3]
Během dalších let Zeppelin své vzducholodě zdokonaloval. Od vdovy po Davidu Schwarzovi koupil jeho patenty a návrhy a používal je pro vývoj nových typů. Třetí model LZ 3 byl po několika úspěšných letech a překonání světového rekordu v době letu (8 hod)[4] v r. 1908 odkoupen vojenskou správou pod označením Z I.[3] U příležitosti svých 70. narozenin byl v červenci 1908 jmenován čestným občanem a získal čestný doktorát několika německých měst a vysokých škol. V listopadu byl vyznamenán Řádem černé orlice.
Po katastrofě LZ 4 v srpnu 1908 se zdálo, že jeho projekty končí. Zachránila je ale celonárodní lidová sbírka, která vynesla více než 6 milionů marek a umožnila mu pokračovat ve stavbě vzducholodí. Od roku 1909 se zaměřil především na osobní dopravu a za tím účelem založil společnost DELAG (Deutsche Luftschiffahrts AG) ve Frankfurtu nad Mohanem. Do začátku první světové války přepravila bez nehody asi 34 000 osob při 1500 letech, celkem sedmi vzducholoděmi.[5]
Před první světovou válkou patřily jeho podniky k největším v Německu. Postupně v nich ale ztrácel vliv, a stal se spíše národní ikonou.
Ke konci života se ještě poměrně úspěšně věnoval konstrukci obřích bombardérů. Do své továrny přijal jako šéfkonstruktéra Clauda Dorniera. V roce 1915 založil Zeppelin loděnice a továrnu na ozubená kola ve Friedrichshafenu, plynárnu ve Staakenu u Berlína a společnost na výrobu obalů létajících balónů v Berlíně-Tempelholfu.[3][5]
29. května 1916 hrabě Zeppelin naposledy stanul na palubě své vzducholodi.[5] Zemřel 8. března 1917 v Berlíně na zápal plic. Pohřben je ve Stuttgartu na hřbitově Pragfriedhof.
Byla po něm pojmenována nejslavnější vzducholoď meziválečného období Graf Zeppelin a jeden z největších létajících strojů všech dob, Graf Zeppelin II. V roce 1955 byl oceněn Medailí Rudolfa Diesela.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
