Filip Polášek
slovenský tenista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Filip Polášek (* 21. července 1985 Zvolen) je slovenský profesionální tenista, specializující se na čtyřhru.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Po boku Chorvata Ivana Dodiga vyhrál Australian Open 2021, kde se stal prvním slovenským mužem ve finále grandslamové čtyřhry.[3] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet tři titulů ve čtyřhře.[4]
Filip Polášek | |
---|---|
Filip Polášek ve Wimbledonu 2019 | |
Stát | Slovensko Slovensko |
Datum narození | 21. července 1985 (38 let)[1] |
Místo narození | Zvolen, Československo[1] |
Bydliště | Bratislava, Slovensko[1] |
Výška | 193 cm[1] |
Hmotnost | 88 kg[1] |
Profesionál od | 2005 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 465 235 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–0 |
Nejvyšší umístění | 555. místo (26. listopadu 2007) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 261–175 |
Tituly | 17 ATP, 16 challengerů, 17 Futures |
Nejvyšší umístění | 7. místo (3. února 2020) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2021) |
French Open | 3. kolo (2011, 2020) |
Wimbledon | semifinále (2019) |
US Open | semifinále (2021) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | základní skupina (2019, 2021) |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2010) |
French Open | čtvrtfinále (2013, 2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2013, 2022) |
US Open | 2. kolo (2013, 2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231105a5. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2007 na 555. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 7. místě. Trénuje ho bývalý spoluhráč Leoš Friedl.[1]
Kariéru poprvé ukončil v listopadu 2013 pro vyhřezlou meziobratlovou ploténku s uskřinutím nervu způsobujícím bolest levé dolní končetiny. Následně čtyři a půl roku nedržel raketu v ruce a pracoval jako šéftrenér oddílu v Piešťanech.[2][5]
Poté, co trénoval s Mikem Bryanem, se k profesionálnímu tenisu vrátil[1] na červnovém Poprad-Tatry ATP Challenger 2018, kde odehrál čtyřhru s Patrikem Riklem.[4] Do okruhu ATP Tour v obnovené kariéře poprvé zasáhl o rok později, na červnovém Antalya Open 2019. Po boku Chorvata Ivana Dodiga skončili jako poražení finalisté.[6] Na navazujícím Wimbledonu se premiérově probojoval do semifinále grandslamu, aby v něm s Chorvatem podlehli Mahutovi s Rogerem-Vasselinem. Další dva turnaje v páru Philippem Oswaldem znamenali finálovou účast, z nichž v trofej proměnil rakouský Generali Open Kitzbühel 2019. Premiérový masters si pak odvezl s Dodigem o dva týdny později ze cincinnatského Western & Southern Open 2019 po výhře nad kolumbijskými světovými jedničkami Cabalem a Farahem.[7][5]
Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Gruzii, v němž vyhrál dvouhru nad Osadzem i čtyřhru s Mertinákem. Slováci postoupili do baráže o Světovou skupinu po vítězství 4:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 13–4 ve čtyřhře.[8]
V letech 2008 a 2019 se stal mužským vítězem slovenské ankety Tenista roku.[9][10][2] S partnerkou Karin má dcery Karolínu (nar. 2017)[2] a Olívii-Viktórii (nar. 2021), která se narodila dva dny před ziskem trofeje na Australian Open.[11]