František z Khevenhüller-Metsche
rakouský generál From Wikipedia, the free encyclopedia
rakouský generál From Wikipedia, the free encyclopedia
František hrabě z Khevenhüller-Metsche (německy Franz Salesius Seraphicus Anton Graf von Khevenhüller-Metsch, 3. října 1783, Vídeň – 14. listopadu 1867, Praha) byl rakouský generál ze starého šlechtického rodu. Od roku 1800 sloužil v císařské armádě a vyznamenal se statečností během napoleonských válek. Souběžně postupoval v hierarchii Maltézského řádu, jehož členem byl od roku 1794. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1848–1850 byl zemským velitelem v Čechách. V letech 1847–1867 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Českém království, v roce 1861 se stal členem rakouské panské sněmovny.
| František hrabě z Khevenhüller-Metsche | |
|---|---|
 C. k. polní zbrojmistr František hrabě z Khevenhüller-Metsche (1850, Josef Kriehuber, litografie) | |
| Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1861 – 14. listopadu 1867 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Velkopřevor Maltézského řádu v Českém království | |
| Ve funkci: 1847 – 14. listopadu 1867 | |
| Předchůdce | Karel z Morzinu |
| Nástupce | František Xaver Krakovský z Kolovrat |
| Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni | |
| Ve funkci: 1851 – 1852 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Franz Dahlen von Orlaburg |
| Nástupce | Jiří Antonín Thurn-Valsássina |
| Vojenský a civilní guvernér ve Lvově | |
| Ve funkci: 1850 – 1851 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Zemský velitel v Českém království | |
| Ve funkci: 1848 – 1850 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Alfred Windischgrätz |
| Nástupce | Eduard Clam-Gallas |
| C. k. tajný rada | |
| Císařský komoří | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie a  Rakouské císařství |
| Doba služby | 1800–1852 |
| Hodnost | hejtman (1809), major (1815), podplukovník (1823), plukovník (1825), generálmajor (1833), polní podmaršál (1842), Polní zbrojmistr (1849) |
| Bitvy/války | bitva u Wagramu |
| Narození | 3. října 1783 Vídeň Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 14. listopadu 1867 (ve věku 84 let) nebo 15. listopadu 1867 (ve věku 84 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Titul |  hrabě |
| Rodiče | Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1733–1792) a Marie Josefa ze Schrattenbachu (1750–1806) |
| Příbuzní | děd: František Antonín ze Schrattenbachu (1712–1783) děd: Jan Josef z Khevenhüller-Metsche (1706–1776) |
| Profese | voják a politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se ve Vídni jako pátý a nejmladší syn polního podmaršákla Jana Josefa z Khevenhülleru (1733–1792), po matce Marii Josefě (1750–1806) byl vnukem moravského zemského hejtmana Františka Antonína ze Schrattenbachu, po otci byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa z Khevenhüller-Metsche. Po studiích na vojenské škole vstoupil v roce 1800 do rakouské armády a zúčastnil se napoleonských válek. Vynikl statečností v bitvě u Wagramu, kdy byl již hejtmanem (1809), v závěru napoleonských válek byl povýšen na majora (1815). Poté sloužil u různých posádek v habsburská monarchie a postupoval v hodnostech (podplukovník 1823, plukovník 1825), vyznačoval se vždy disciplínou a oddaností vojenským záležitostem.
Od mládí byl též rytířem Maltézského řádu a postupoval v jeho hierarchii. Po roce 1832 diplomatickým zástupcem řádu v Rakousku, od roku 1837 byl komturem řádové komendy ve Vídni. Mezitím byl povýšen na generálmajora (1833) a polního podmaršála (1842). Od roku 1847 byl velkopřevorem Maltézského řádu pro České království a v letech 1848–1850 zároveň zemským velitelem v Čechách[1] (v této funkci nahradil maršála Windischgrätze, který byl převelen do Uher k potlačení revoluce). V roce 1849 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra[2] a v letech 1850–1851 byl vojenským a civilním guvernérem ve Lvově. Aktivní kariéru v armádě zakončil jako prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni (1851–1852). Jako maltézský velkopřevor nadále trvale pobýval v Praze, ale věnoval se i správě statků v majetku řádu (Strakonice, Dětenice, Obytce, Horní Libchava).[3] Ve Strakonicích se zasloužil o výstavbu školy a s kapitálem 1 000 zlatých založil v roce 1854 nadaci pro chudé.[4] Poblíž Strakonic koupil v roce 1861 do svého soukromého majetku statky Čestice a Dřešínek.[5] Byl též c. k. tajným radou a komořím, v roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Zemřel ve Velkopřevorském paláci v Praze ve věku 84 let.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
