generál From Wikipedia, the free encyclopedia
Jiří šlechtic Stubenrauch z Tannenburgu (německy Georg Edler Stubenrauch von Tannenburg) (2. března 1826 Vídeň – 10. února 1886 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Byl účastníkem několika válečných tažení 19. století, v c. k. armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1878) a svou kariéru zakončil jako zemský velitel pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně (1883–1886).
Georg Stubenrauch von Tannenburg | |
---|---|
Zemský velitel na Moravě a ve Slezsku (10. armádní sbor v Brně) | |
Ve funkci: 1883 – 1886 | |
Předchůdce | Franz von Vlasits |
Nástupce | Wilhelm von Reinländer |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | polní podmaršálek (1872), generálmajor (1872) |
Narození | 2. března 1826 Vídeň |
Úmrtí | 10. února 1886 (ve věku 59 let) Vídeň |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se jako mladší syn c. k. plukovníka Georga Stubenraucha povýšeného v roce 1841 do šlechtického stavu.[1] Od mládí sloužil v armádě a v revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Itálii, kde poté strávil několik dalších let. Sloužil v Miláně a později v Trevisu, v roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a v hodnosti majora byl poté pobočníkem arcivévody Albrechta jako velitele 8. armádního sboru v Itálii. Jako podplukovník byl poté štábním důstojníkem 42. pěšího pluku v Terezíně. Další války v Itálii v roce 1866 se zúčastnil jako ředitel operační kanceláře Jižní armády.[2] Mezitím byl povýšen na plukovníka (1866) působil pak u vrchního velení armády a následně byl pobočníkem arcivévody Albrechta.[3]
V roce 1872 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem pěší brigády v Klagenfurtu, na stejné pozici byl v roce 1876 přeložen do Gorice. V roce 1878 obdržel hodnost polní podmaršála[4] jako velitel 36. pěší divize se zúčastnil operací spojených s okupací Bosny a Hercegoviny.[5] Po převzetí správy Bosny a Hercegoviny do rakousko-uherské správy se stal divizním velitelem v Banja Luce, na stejné pozici byl později přeložen do Lublaně.[6] V letech 1882–1883 byl zástupcem velitele 4. armádního sboru v Budapešti.[7] V červnu 1884 byl jmenován velitelem 10. armádního sboru v Brně, respektive zemským velitelem pro Moravu a Slezsko.[8][9] V této funkci zůstal do předčasné smrti ve věku nedožitých šedesáti let.[10]
Za svou účast ve válkách obdržel několik ocenění. Byl nositelem Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací (1859), Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1866) a rytířem Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1878), dále byl držitelem velkokříže srbského Řádu Takova. Jako velitel armádního sboru byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1883).[11] Od roku 1883 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 86 dislokovaného v Subotici.[12][13]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.