Grónsko
autonomní součást Dánského království, ležící na ostrově v Severní Americe / From Wikipedia, the free encyclopedia
Grónsko (grónsky Kalaallit Nunaat, dánsky Grønland) je severoamerické autonomní území Dánského království.[2] Je největší zemí v rámci království a jednou ze tří zemí, které tvoří království, dalšími jsou vlastní Dánsko a Faerské ostrovy; občané všech tří zemí jsou občany Dánska. Vzhledem k tomu, že Grónsko je jedním ze zámořských států a území Evropské unie, mají občané Grónska také občanství Evropské unie.[3] Hlavním a největším městem Grónska je Nuuk.[3] Grónsko leží mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem, východně od Kanadského arktického souostroví. Je největším ostrovem světa[pozn. 1] a také nejsevernější oblastí světa – ostrov Kaffeklubben u severního pobřeží je nejsevernějším nesporným bodem pevniny na světě a mys Morris Jesup na pevnině byl za něj považován až do 60. let 20. století.
Grónsko Kalaallit Nunaat | |||
---|---|---|---|
| |||
Hymna Nunarput utoqqarsuanngoravit | |||
Geografie | |||
Hlavní město | Nuuk | ||
Rozloha | 2 166 086 km² | ||
Nejvyšší bod | Gunnbjørn (3 700 m n. m.) | ||
Časové pásmo | −2 | ||
Poloha | 72° s. š., 40° z. d. | ||
Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel | 56 609[1] | ||
Hustota zalidnění | 0,028 ob. / km² | ||
HDI | ▲ 0,808 (velmi vysoký) (83. na světě, 2014) | ||
Jazyk | grónština (úřední), dánština | ||
Národnostní složení | 89,5 % grónští Inuité (a evropští míšenci), 7,5 % Dánové a další Evropané | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | konstituční monarchie | ||
Král | Frederik X. | ||
Předseda vlády | Múte Bourup Egede | ||
Měna | dánská koruna (DKK) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 304 GRL GL | ||
MPZ | DK | ||
Telefonní předvolba | +299 | ||
Národní TLD | .gl |
Ačkoli je Grónsko součástí severoamerického kontinentu, je politicky a kulturně již více než tisíc let spojeno s Evropou (konkrétně koloniálními mocnostmi Norskem a Dánskem), a to od roku 986.[5] Grónsko bylo v posledních 4 500 letech s přestávkami osídlováno arktickými národy, jejichž předkové sem přišli z území dnešní Kanady.[6][7] Neobydlenou jižní část Grónska osídlili v 10. století Vikingové, kteří předtím osídlili Island. Inuité přišli ve 13. století. Ačkoli bylo Grónsko pod neustálým vlivem Norska a Norů, formálně se pod norskou korunu dostalo až v roce 1261. Norské kolonie zanikly koncem 15. století poté, co Norsko postihla epidemie moru (černé smrti) a nastalo období hlubokého úpadku.
Na počátku 17. století se dánsko-norští mořeplavci opět dostali do Grónska. Po rozdělení Dánska a Norska se Grónsko v roce 1814 stalo dánským státem a v roce 1953 bylo plně začleněno do dánského státu na základě dánské ústavy, která z obyvatel Grónska učinila dánské občany. V roce 1979 Dánsko udělilo Grónsku domovské právo; v roce 2008 Gróňané v referendu odhlasovali zákon o samosprávě, který přenesl více pravomocí z dánské vlády na místní grónskou vládu.[8] V rámci nové struktury Grónsko postupně převzalo odpovědnost za řadu vládních služeb a oblastí působnosti. Dánská vláda si ponechala kontrolu nad občanstvím, měnovou politikou a zahraničními záležitostmi včetně obrany. Většinu obyvatel Grónska tvoří Inuité,[9] kteří se soustřeďují především na jihozápadním pobřeží, zbytek ostrova je osídlen jen řídce. Tři čtvrtiny Grónska pokrývá jediný stálý ledový příkrov mimo Antarktidu. S 57 000 (2022)[10] obyvateli je Grónsko nejméně zalidněnou zemí na světě.[11] Celých 70 % výroby elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, převážně z vodních elektráren.[12]