Iberské pohoří
From Wikipedia, the free encyclopedia
Iberské pohoří či Iberské hory (španělsky Sistéma Ibérico či Cordillera Ibérica) je jeden z hlavních horských systémů na Iberském poloostrově, na východě Španělska. Rozkládá se od severozápadu k jihovýchodu v délce okolo 350 km, maximální šířku má 200 km. Leží na území autonomních společenství Kastilie a León, Kastilie-La Mancha, La Rioja, Aragonie a Valencie. Vyskytují se zde vrcholy jejíž nadmořská výška přesahuje 2 000 m. Nejvyšší horou je s 2 314 metry Moncayo. Na západě Iberské pohoří sousedí s Kastilským pohořím a Mesetou, na východě s pánví řeky Ebro.[1] Pohoří tvoří rozvodí mezi řekami vlévajícími se do Atlantského oceánu a Středozemního moře. Pramení zde řeky Duero, Júcar a Tajo.
Stručná fakta Iberské pohoří Sistéma Ibérico, Nejvyšší bod ...
Iberské pohoří Sistéma Ibérico | |
---|---|
Iberské pohoří - Moncayo | |
Nejvyšší bod | 2 314 m n. m. (Moncayo) |
Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
Sousední jednotky | Kastilské pohoří, Meseta, Pyreneje |
Světadíl | Evropa |
Stát | Španělsko Španělsko |
Horniny | vápenec |
Povodí | Duero, Ebro, Júcar, Tajo |
Souřadnice | 41°45′ s. š., 1°46′48″ z. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít