Ilindensko-preobraženské povstání
vzpoura slovanského obyvatelstva jihovýchodní Evropy proti osmanské moci v roce 1903 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ilindenské povstání (bulharsky Илинденско-Преображенско въстание, makedonsky Илинденско востание) bylo vzpourou bulharského obyvatelstva proti osmanské moci v Makedonii. Název povstání odkazuje na Ilinden, název Eliášových dnů, a na Preobrazhenie, což znamená Proměnění. Organizátorem byla bulharská militantní organizace VMRO, která se proslavila řadou útoků na turecké cíle. Útoky vzbouřenců se soustředily především na infrastrukturu (narušení telegrafního a železničního spojení) a symboly osmanské moci (domy tureckých správců). Povstalcům se podařilo obsadit řadu oblastí a vyhlásit tzv. Kruševskou republiku. Vzpoura trvala od začátku srpna do konce října a pokrývala rozsáhlé území od východního pobřeží Černého moře až k břehům Ohridského jezera.[pozn. 1] Ta však měla pouze krátkého trvání. Turci totiž povstání velmi tvrdě potlačili – mnoho tisíc lidí bylo zabito, řada vesnic vypálena a celé kraje zpustošeny. Potlačení celé vzpoury se účastnilo na 20 tisíc tureckých vojáků, kteří obklíčili Kruševo, centrum povstaleckých aktivit. Proti nim se mohlo postavit pouze 1 200 vzbouřenců. Ti navíc nezískali podporu ze zahraničí a byli velmi špatně vyzbrojeni. Ilindenské povstání tak bylo potlačeno již 10. srpna 1903.
Ilindensko-preobraženské povstání | |||
---|---|---|---|
Mapa povstání v regionech Makedonie a Thrákie. Současné hranice jsou viditelné, spolu s osmanské hranice v té době. | |||
Trvání | 2. srpna 1903 – listopad 1903 | ||
Místo | Osmanské vilayets Manastir, Adrianople & Edirne, Kosovo a Soluň | ||
Příčiny | Osmanská nadvláda | ||
Výsledek | Potlačení povstání. Do Bulharska prchá 30 000 uprchlíků. | ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
mnoho lidí zabito jako odplata | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Povstání v oblasti Makedonie zasáhlo většinu střední a jihozápadní části Monastir Vilayet, kde dostalo podporu hlavně místních bulharských rolníků,[2][3][4][5][6] a do určité míry i Aromanská populace regionu.[7] Prozatímní vláda byla ustanovena ve městě Kruševo, kde povstalci 12. srpna vyhlásili Kruševskou republiku, která byla zaplavena již po deseti dnech. [8] Dne 19. srpna vedlo úzce související povstání organizované bulharskými rolníky v Adrianople Vilayet[9] k osvobození velkého území v pohoří Strandža a vytvoření prozatímní vlády ve Vassiliku ve Strandžské republice. To trvalo asi dvacet dní, než byli Turci potlačeni. [8] Povstání pohltilo také vilayety v Kosovu a Soluni.[10]
V době, kdy povstání začalo, mnoho z jeho nejslibnějších potenciálních vůdců, včetně Ivana Garvanova a Gotse Delcheva, již bylo Osmany zatčeno nebo zabito a úsilí bylo za pár měsíců zrušeno. Přeživším se podařilo v příštích několika letech udržovat partyzánskou kampaň proti Turkům, ale její větší účinek spočíval v tom, že přesvědčil evropské mocnosti, aby se pokusily přesvědčit osmanského sultána, že musí vůči svým křesťanským subjektům v Evropě zaujmout uklidňující postoj.