Irská republikánská armáda
partyzánská vojenská organizace / From Wikipedia, the free encyclopedia
Irská republikánská armáda (IRA) (irsky Óglaigh na hÉireann[1]) byla irská republikánská vojenská organizace. Její kořeny sahají k organizaci Irští dobrovolníci, založené 25. listopadu 1913, která měla na svědomí Velikonoční povstání v dubnu 1916.[1] V roce 1919 byla zvoleným shromážděním (Dáil Éireann) během povstání formálně vyhlášena Irská republika a Irští dobrovolníci její legitimní armádou. IRA pak vedla partyzánský boj proti britské nadvládě v Irsku během irské války za nezávislost (1919 – 1921).
Účast na Irské válce za nezávislost | |
Mobilní bojové uskupení č. 2 (3. tipperarská brigáda, které velel během Války za nezávislost Seán Hogan. | |
Základní info | |
---|---|
Aktivní | leden 1919 – březen 1922 |
Vznik jako | Irští dobrovolníci |
Transformace | z části vzniklo jádro Irských ozbrojených sil, z další části „protidohodová“ Irská republikánská armáda |
Operační území | Irsko |
Velitel | Armádní rada IRA |
Základny | Dublin |
Síla | zhruba 100 000 osob zaregistrováno do roku 1918, z toho zhruba 15 000 aktivních (maximální síla včetně bojových jednotek a podpůrného personálu), z nichž 3000 bojovníků sloužilo najednou v jednom okamžiku |
Oponenti | Spojené království Velké Británie a Irska |
Podepsání anglo-irské dohody v roce 1921, která ukončila válku za nezávislost, vyvolalo uvnitř IRA rozkol. Členové, kteří s dohodou souhlasili, vytvořili pod vedením Michaela Collinse jádro Irské národní armády (INA), většina IRA však byla proti dohodě a chtěla, aby nezávislost získal celý ostrov, ne jen jeho část. Tyto názorové neshody vyústily v občanskou válku (1922 – 1923). Válka nakonec skončila pro ty, kteří byli proti dohodě (anti-treaty IRA), neúspěchem – ostrov zůstal rozdělen, nicméně svůj boj nevzdali a dál pokračovali ve svém boji za sjednocení celé země.