Iskenderunský záliv
záliv / From Wikipedia, the free encyclopedia
Iskenderunský záliv[1] (turecky İskenderun Körfezi) je nejvýchodnějším výběžkem Středozemního moře. Římané ho nazývali Mare Issicum nebo Issicus Sinus. Nachází se v jihovýchodním Turecku nedaleko jeho hranic se Sýrií. Má přibližně tvar obdélníku směřujícího z jihozápadu na severovýchod. Na západě je ohraničen Karataşským mysem (Karataş Burnu), na jihu mysem Akıncı (Akıncı Burnu). Ze severu, východu a jihovýchodu je lemován pohořím Nur (Nur Dağları), které dosahuje nadmořských výšek přes 2 000 m. Na západním konci leží nížina Yüreğir (Yüreğir Ovası), kde se do moře vlévá řeka Ceyhan (turecky Ceyhan Nehri).
Iskenderunský záliv İskenderun Körfezi | |
---|---|
S.Issicus na mapě Heinricha Kieperta (1903) | |
Maximální hloubka | 100 m |
Šířka | 31 – 46 km |
Délka | 70 km |
Rozloha | 2300 km² |
Zeměpisné souřadnice | 36°34′47″ s. š., 35°49′48″ v. d. |
Nadřazený celek | Středozemní moře |
Světadíl | Asie |
Stát | Turecko Turecko |
Přítoky | Ceyhan, Deliçay |
Východní břeh zálivu patří do turecké provincie Hatay, západní do provincie Adana. Největší města na březích zálivu jsou İskenderun (historická Alexandretta) a Dörtyol. Severní břehy patří k historické zemi Kilíkie, ve starověku zde stálo město Issus (viz též Bitva u Issu).