český grafik, malíř a typograf (1882–1970) From Wikipedia, the free encyclopedia
Jaroslav Benda (27. dubna 1882, Praha[1] – 12. ledna 1970, Praha) byl český malíř, grafik, redaktor, pedagog, autor poštovních známek, plakátů, monumentálních výzdob. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky.
Jaroslav Benda | |
---|---|
malíř Jaroslav Benda | |
Narození | 27. dubna 1882 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. ledna 1970 (ve věku 87 let) Praha Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, učitel, grafik, typograf, ilustrátor a redaktor |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v rodině pražského kovolitce a část mládí strávil v Kutné Hoře. Již v dětství se naučil vázat knihy. Absolvoval Akademické gymnázium v Praze (latina a řečtina, řecké a římské reálie, mytologie, poezie, sochařství a architektura). Během studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Arnošta Hofbauera (1901-1904) si jeho nadání všimli V.V. Štech, Jan Preisler a architekt Jan Kotěra. Ten mu zprostředkoval první zakázku u nakladatele Jana Laichtera a Benda s ním pak spolupracoval následujících 60 let. Na jaře 1904 přestoupil Benda na Akademii výtvarných umění, kde byli jeho spolužáky Bohumil Kubišta, Vincenc Beneš, Emil Filla, Zdeněk Kratochvíl, Václav Špála a Antonín Procházka a Vratislav H. Brunner.
Díky zakázce pro SVU Mánes se stal členem výboru, později jednatelem spolku. Od roku 1920 byl profesorem na UMPRUM. V letech 1926–1928 byl pak jejím rektorem. K jeho žákům patřili například: Zdenek Seydl, Jaroslav Šváb, Antonín Strnadel a Jiří Trnka.
V letech 1908-1949 byl členem SVU Mánes, členem SČUG Hollar.
Navrhoval grafická řešení knih i celých edic pro přední české nakladatele Jana Laichtera, Jana Štence, Kamillu Neumannovou a nakladatelství Komenium, Kalich, Kmen, Sfinx, Kryl a Scotti (Nový Jičín), F. Obzina (Vyškov) aj. Věnoval se psaní odborných textů, publikována byla např. Jeho učebnice Písmo a nápis (1931). V letech 1907–1912 byl redaktorem časopisu Světozor. Společně s V. H. Brunnerem, H. Johnovou a M. Teinitzerovou, patří mezi zakladatele Artělu (1908).
V letech 1914–1916 navrhl plakáty pro členské výstavy SVU Mánes. Je autorem mozaiky v budově bývalého ministerstva pošt (1931), v knihovně ČVUT (1932) aj. Společně s Otakarem Španielem vytvořil rektorské řetězy pro univerzitu v Bratislavě (1923) a pro brněnskou Masarykovu univerzitu (1935). Navrhoval československé poštovní známky[2] a bankovky.
Vytvořil dřevorytové ilustrace k Máchovu Máji a později jako ilustrátor spolupracoval s Josefem Florianem na jeho edici Dobré dílo. Jeho volná tvorba zahrnuje dřevoryty, lepty a litografie.
Bendova písma (romana, italika) byla realizována pouze v podobě návrhů (návrh antikvy Betu byl digitálně interpretován Američanem Donaldem Partykou, 2012).
Významnou realizací je výzdoba pohřební kaple Jana Amose Komenského v holandském Naardenu (vrstvená a leptaná skla, 1935–1937).
Podílel se na vzniku českého kresleného filmu ve filmovém studiu Zlín a v Praze.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.