Jennifer Doudnaová
americká biochemička / From Wikipedia, the free encyclopedia
Jennifer Anne Doudnaová, nepřechýleně Doudna (* 19. února 1964, Washington, D.C.)[1] je americká biochemička.
Jennifer Doudnaová | |
---|---|
Jennifer Doudnaová (2016) | |
Narození | 19. února 1964 (60 let) Washington, D.C. |
Alma mater | Pomona College (do 1985) Harvardova univerzita (do 1989) Střední škola v Hilo |
Pracoviště | Yaleova univerzita (1994–2002) Kalifornská univerzita v Berkeley (od 2002) Lékařský institut Howarda Hughese Kalifornská univerzita v San Francisku |
Obory | biochemie, molekulární biologie, transkripce, virus hepatitidy C, RNA interference, ribozom a rentgenová strukturní analýza |
Ocenění | Packard Fellowship for Science and Engineering (1996) Beckmanova cena pro mladé badatele (1996) Cena Williama O. Bakera za iniciativu ve výzkumu (1999) Cena Alana T. Watermana (2000) Cena Eli Lilly za biochemii (2001) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Jamie H. D. Cate |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byla jednou z hlavních představitelek tzv. CRISPR revoluce, její práce byla základním kamenem CRISPR editace genomu.[2] V roce 2012 společně s Emmanuellou Charpentierovou navrhly systém CRISPR-Cas9 jako programovatelný nástroj pro editaci genomu,[3] což je považováno za jeden z nejdůležitějších objevů v historii biologie,[4][5] v roce 2020 obě obdržely Nobelovu cenu za chemii. Jedná se o první Nobelovu cenu za vědu, kterou získaly výhradně dvě ženy.[6]
Kromě Nobelovy ceny Doudnaová získala za svůj výzkum řadu poct a ocenění, např. Gruberovu cenu za genetiku (2015),[7] kanadskou Gairdnerovu mezinárodní cenu (2016) a Wolfovu cenu za lékařství (2020), o něž se podělila s Charpentierovou. Byla zvolena členkou mnoha akademií a od roku 1997 je výzkumnicí Howard Hughes Medical Institute.[8]