Josef Mocker
český architekt / From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Mocker (22. listopadu 1835 Cítoliby[2] – 16. ledna 1899[3] Praha[4]) byl český architekt a restaurátor pocházející z německy mluvící rodiny.[p 1]
Josef Mocker | |
---|---|
Narození | 22. listopadu 1835 Cítoliby Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. ledna 1899 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
Národnost | česká[zdroj?] |
Alma mater | Vysoká škola technická v Praze Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | architekt |
Ocenění | rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého (1888) Řád železné koruny 3. třídy (1889) Pro Ecclesia et Pontifice |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl členem České akademie věd a umění, projektoval novostavby a podílel se na mnoha dostavbách a obnovách významných chrámů a hradů. Patřil k nejvýznamnějším představitelům neogotiky, ale zároveň představoval jednoho z nejkontroverznějších architektů, neboť byl příznivcem puristického přístupu v restaurování památek. K jeho přednostem patřilo zpracování kvalitní dokumentace ke každé restaurované stavbě. Jeho restaurátorské práce ovšem již jeho současníci často kritizovali pro odklon od původního charakteru staveb. Ze svých zkušeností Josef Mocker sepsal několik publikací o problematice restaurování památek. Od jejího vzniku v roce 1883 (1884) působil v Komisi pro soupis památek Prahy[5] a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.