Rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura. V letech 1849-1865 nejvyšší císařský hofmistr. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské adminis From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel František Antonín princ z Lichtenštejna (německy Karl Borromäus Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. října 1790, Vídeň – 7. dubna 1865 tamtéž[1]) byl rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské administraci, v roce 1851 dosáhl hodnosti generála jízdy. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího císařského hofmistra. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny).
Karel František Antonín princ z Lichtenštejna | |
---|---|
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1861 – 7. dubna 1865 | |
Panovník | František Josef I. |
Nejvyšší hofmistr císařského dvora | |
Ve funkci: 1849 – 1865 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karl Ludwig Grünne |
Nástupce | Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst |
C. k. tajný rada | |
C. k. komorník | |
Ředitel jezdeckého ústavu v Salcburku | |
Ve funkci: 1836 – 1842 | |
Panovník | Ferdinand V. |
Vojenská služba | |
Hodnost | 1826: major, 1829: plukovník, 1834: generálmajor, 1844: polní podmaršál, 1851 generál jízdy |
Narození | 23. října 1790 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 7. dubna 1865 (ve věku 74 let) Vídeň Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově |
Choť | (1819) Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863) |
Rodiče | Karel z Lichtenštejna (1765–1795) a Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849) |
Děti | Rudolf z Lichtenštejna Karel Rudolf z Lichtenštejna Anna z Lichtenštejna Alžběta z Lichtenštejna Marie Josefa z Lichtenštejna |
Příbuzní | děd: František Antonín Khevenhüller-Metsch (1737–1797) tchán: Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) |
Profese | důstojník a politik |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | 1852 rakouský Řád zlatého rouna (č. 950) |
Commons | Karl Franz Anton von Liechtenstein |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura, kterou založil polní maršál Karel z Lichtenštejna (1730–1789). Narodil se ve Vídni jako starší syn prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795), který zahynul v souboji, matkou byla hraběnka Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849), dcera nejvyššího dvorského maršálka Františka Xavera Khevenhüllera. Karel František měl ještě mladšího bratra Leopolda (1792–1800), který zemřel v dětství. Otce ztratil v pěti letech, do jeho plnoletosti zajišťovala správu majetku poručnická správa. Po otci zdědil na jižní Moravě rozsáhlé panství Moravský Krumlov,[2] poručníci pak v roce 1802 přikoupili od zadlužených Žerotínů panství Velké Losiny na severní Moravě.[3]
Karel studoval soukromě, v roce 1810 vstoupil do armády a zúčastnil se napoleonských válek, mezitím jako plnoletý převzal správu zděděných majetků na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). V roce 1813 dosáhl hodnosti rytmistra v 2. hulánském pluku knížete Schwarzenberga.[4] v roce 1819 po sňatku z armády odešel a věnoval se správě majetku. V roce 1824 znovu vstoupil do armády a rychle postupoval v hodnostech ( v roce 1826 byl majorem a v roce 1829 plukovníkem). V roce 1834 dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1836–1842 byl ředitelem jezdeckého ústavu v Salcburku.[5] Od roku 1842 byl členem dvorské válečné rady a v roce 1844 byl jmenován polním podmaršálem.[6] V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařského dvora[7] a zároveň byl plukovníkem všech císařských gard.[8][9] V roce 1851 byl povýšen do hodnosti c. k. generála jízdy.[10]
I když byl svými funkcemi vázán k trvalému pobytu ve Vídni, věnoval se správě svých majetků na Moravě a řadu úprav na zámku i v parku podnikl například ve Velkých Losinách. V roce 1853 přikoupil za 400 000 zlatých velkostatek Budkov, který byl určen jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa. V roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim.[11][12]
Zemřel ve Vídni, pohřben je v rodové hrobce v Moravském Krumlově.[13]
Jako příslušník knížecího rodu měl od narození nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht). V roce 1825 byl jmenován císařským komorníkem[14] a v hodnosti nejvyššího hofmistra obdržel v roce 1849 titul c. k. tajného rady. Během služby v armádě a u dvora získal řadu vyznamenání od zahraničních panovníků.[15][16] V Rakousku dosáhl nejvyššího ocenění jako rytíř Řádu zlatého rouna (1852).[17][18] Od roku 1840 byl čestným majitelem 9. hulánského pluku.[19]
V roce 1819 se oženil s hraběnkou Františkou (Fanny) Bruntálskou z Vrbna (1799–1863), c.k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího komořího Rudolfa Bruntálského z Vrbna.[20] Měli spolu devět dětí, po vymření mužského potomstva karlovské linie přešly velkostatky Moravský Krumlov, Hostim a Budkov na spřízněné rodiny Kinských, Trauttmansdorffů a Salmů, Velké Losiny převzala vládnoucí knížecí linie.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.