Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)
klášterní kostel na Starém Městě v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Františka z Assisi (neboli sv. Františka Serafínského, zvaný též kostel U křižovníků) je řádový kostel sousedního kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Nachází se na Křižovnickém náměstí v Praze 1 – Starém Městě. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí | |
|---|---|
 Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Staré Město |
| Lokalita | Křižovnické náměstí |
| Souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′51″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | česká římskokatolická |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | arcidiecéze pražská |
| Vikariát | I. pražský |
| Farnost | Římskokatolická farnost u kostela sv. Františka z Assisi Praha-Staré Město |
| Status | klášterní a farní kostel |
| Užívání | pravidelně |
| Současný majitel | Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou |
| Zasvěcení | František z Assisi |
| Datum posvěcení | 1688 |
| Světitel | arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jean-Baptiste Mathey, Gaudenzio Casanova a Domenico Canevalle |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | jednolodní kostel |
| Výstavba | 1252 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo, dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Křižovnické náměstí 110 00 Praha 1 – Staré Město |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 38191/1-25 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Počátky kostela
Historii kostela U křižovníků lze sledovat až ke svaté Anežce České. Ta roku 1252 založila Řád křižovníků s červenou hvězdou, pro nějž nechala u staroměstské strany tehdejšího Juditina mostu zřídit špitál s kostelem svatého Ducha. Její bratr, český král Václav I., roku 1253 na řád křižovníků navíc převedl právo výběru mýtného a mostného i povinnost střežit a provádět údržbu mostu. Tato práva a povinnosti zanikla s dokončením Karlova mostu ve 14. století, na jehož výstavbu byl použit pískovec z lomu řádu křižovníků u Hloubětína).[2] V roce 1378 byl při požáru konventu kostel sv. Ducha poškozen, ale po opravách vydržel až do výstavby kostela sv. Františka z Assisi v 17. století.
V 16. a 17. století dosáhl řád křižovníků svého vrcholu. V místě původního gotického kostela nechal v letech 1679–1685 vybudovat nový barokní chrám staviteli Gaudenzio Casanovou a Domenico Canevallem podle plánů Jeana-Baptisty Matheye. Vysvěcen byl v roce 1688 velmistrem arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.
Dnešní kostel svatého Františka s Assisi stojí na místě a částečně i základech gotického chrámu, jehož základní kámen v roce 1252 pokládala Anežka Přemyslovna. 10 m dlouhá a s postranními loděmi 12,5 m široká stavba kostela měla pětiboký závěr a presbytář na východní straně. Jižní postranní vstup původního kostela se zachoval jako torzo. Původní podoba kostela se dochovala v breviáři velmistra křižovníků Lva (1356) a na jedné procesní monstranci velmistra Mikuláše Puchnera.[3]
Jedná se o centrální stavbu s hlavním oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí nad centrálním oválným prostorem. Hlavní jižní fasáda je členěná římskodórskými pilastry, má konkávně prohnutá nároží a je celá obložena kamenem. Na atice a ve výklencích této fasády jsou osazeny sochy z dílny Matěje Václava Jäckela, po stranách schodiště jsou na podstavcích sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Immaculaty od Jana Antonína Quitainera (momentálně sejmuté).
Vnitřek chrámu tvoří kupolí zastřešená oválná loď, proti vchodu pravoúhlé kněžiště a dvojice bočních kaplí, které dohromady tvoří křížové uspořádání. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška. Autory soch jsou opět M. V. Jäckel, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner. Hlavní oltář (stigmatizace sv. Františka) a oba boční (sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie) jsou dílem M. V. Jäckela a J. K. Lišky.
V suterénu pod hlavním kostelem je tzv. dolní kostel, který svým uspořádáním včetně orientace vychází z původního středověkého kostela. Jsou zde náhrobky osobností řádu a grotta. Dolní kostel je přístupný z chodby kláštera a je také propojen třemi malými zamřížovanými otvory v podlaze s horním kostelem.
Nad vstupem do sakristie se nachází menší obraz, který je kopií obrazu malíře El Greca, jehož originál visí v galerii Prado v Madridu.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2014 na opravu památky čerpáno 550 000 Kč.[4]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
