Praha 1
městská část, správní obvod a územní obvod v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Praha 1 představuje jádro hlavního města Prahy. Rozkládá se na cca 1,1 % území hlavního města. Prahu 1 (městskou část, správní obvod i městský obvod) tvoří celá katastrální území Staré Město a Josefov a části katastrálních území Hradčany, Malá Strana, Nové Město, Holešovice a Vinohrady.
Městská část Praha 1 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části.
Správní obvod Praha 1 je území, na kterém vykonává městská část Praha 1 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti.
Obvod Praha 1 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 1). Poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Remove ads
Městská část Praha 1
Popis
Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Rozkládá se v centru Prahy po obou březích Vltavy a zahrnuje většinu středověkého jádra města. Tvoří ji celá katastrální území Staré Město a Josefov, dále pak značná část katastrálních území Hradčany, Malá Strana a Nové Město, a nepatrné části katastrálních území Vinohrady a Holešovice.Většina Prahy 1 je zapsána jako součást světového kulturního dědictví UNESCO.
Na území Prahy 1 se nacházejí téměř všechny významné pražské turistické cíle jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, Karlův most nebo židovská čtvrť Josefov. Na Malé Straně sídlí parlament a vláda České republiky, zatímco hlavní budovy Univerzity Karlovy najdeme na Starém Městě. Zdejší nemovitosti patří k nejdražším ve městě[zdroj?] a zdejší adresy mají vysokou prestiž.[zdroj?]
- Staré Město: 129,03 ha
- Josefov: 8,81 ha
- Hradčany: 105 ha (část kromě pásu vymezeného ulicemi Myslbekova – Patočkova – Milady Horákové – Badeniho – Mariánské hradby – Jelení – Keplerova – Dlabačov, tedy mezi dvěma tramvajovými tratěmi)
- Malá Strana: 130 ha (část severně od ulice Vítězné a Hladové zdi)
- Nové Město: 175 ha (část severně od Jiráskova mostu a ulic Myslíkova, Lazarská, Žitná)
- Holešovice: 3 ha (část nábřeží a část šířky Vltavy mezi ul. U plovárny a Čechovým mostem, včetně kaple svaté Máří Magdaleny)
- Vinohrady: 2 ha (Státní opera Praha a Federální shromáždění)
Seznam starostů
Zastupitelstvo
| Koalice (18) | Opozice (17) | ||||
|
|
|
|
|
|
|
Remove ads
Správní obvod Praha 1
Městská část Praha 1 vykonává rozšířenou působnost státní správy pro své vlastní území a je tak již od svého vzniku jedním ze správních obvodů, jejichž počet se 1. července 2001 ustálil na 22.
Obvod Praha 1
V letech 1949–1960
Poprvé existoval obvod Praha 1 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej Staré Město, Josefov, Malá Strana, část Hradčan a část Holešovic-Buben.
V předcházejícím římském číslování obvodů, zavedeným k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb., mělo v centrální oblasti každé katastrální území vlastní číslo obvodu, byť šlo jen o formální obvody, protože obvody I. - VII. tvořily fakticky jediný volební a později i správní obvod. Nový obvod Praha 1 tak převzal číslo po Starém Městě (I.) a zcela nebo z větší části do sebe pojal i dosavadní obvody s čísly III. (Malá Strana), IV. (Hradčany) a V. (Josefov). Městský obvod Praha 1 zahrnující centrální část města Prahy, poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v mírně odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován jako území tvořené městskou částí Praha 1, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Od roku 1960
Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 1, do nějž oproti období 1949–1960 připadla navíc i severní část Nového Města a odpadla část Malé Strany, která byla připojena k Praze 5.
Partnerská města a regiony
Nîmes, Francie
Bamberg, Německo
Trento, Itálie- Ferrara, Itálie
- Monza, Itálie
- Orvieto, Itálie
Sdružení měst a obcí Jesenicka, Česká republika
městská část Bratislava-Staré Mesto, Slovensko
městský obvod Vídeň 1 - Innere Stadt, Rakousko- městský obvod Budapešť - Budávar, Maďarsko
Rosh Ha'ayin, Izrael
Batumi, Gruzie
městská část Soul - Jongno, Jižní Korea
městská část Peking - Chaoyang, Čína
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads