Krajský národní výbor
From Wikipedia, the free encyclopedia
Krajský národní výbor (KNV) bylo označení národních výborů jako orgánů státní správy, které vznikly na podkladě zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení. KNV vykonávaly v Československu v letech 1949–1990 státní správu ve správních obvodech krajů. Samospráva byla v období totalitního komunistického režimu bez náhrady zrušena zavedením národních výborů (na místní, okresní a krajské – původně zemské – úrovni), a tudíž neexistovala. KNV nahradily zemské národní výbory (ZNV) existující v letech 1945–1948, které vykonávaly správu v obvodech zemí. Země byly zřízením krajů (jako obvodů státní správy) zrušeny jako právnické osoby i jako správní obvody. Žádné z uspořádání krajských obvodů (1949, 1960) nebylo souladné s historickou zemskou hranicí mezi Čechami a Moravou.
Přehled NV po roce 1945 v českých zemích na úrovní zemské a krajské:
- 1945–1948: 2 ZNV (země Česká, země Moravskoslezská)
- 1949–1960: 14 KNV
- 1960–1990: 8 KNV
Krajské národní výbory byly v roce 1990 zrušeny.[1][2]
Od roku 2000 bylo v České republice ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, zřízeno 13 nových krajů a hlavní město Praha jako vyšší územně samosprávné celky. Hlavní město Praha krajem není, ale pro účely zvláštních zákonů se za kraj jen považuje (srov. § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). Hranice krajů podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. sice vycházejí z obvodů krajů v letech 1949–1960, s kraji podle zákona č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení, resp. zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, které stanovily kraje jako jednotku územního členění – v nichž působily KNV jako orgány státní správy – však nemají jinak nic společného. Jedná se o veřejnoprávní korporace, tedy právnické osoby veřejného práva s vlastní právní osobností a vlastním majetkem, které samostatně spravuje zastupitelstvo kraje, nikoli o orgány státní správy, ani o správní obvody.