Láčkovka rádža
masožravá rostlina z rodu láčkovka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Láčkovka rádža (Nepenthes rajah) je masožravá rostlina z rodu Nepenthes. Druh popsal Joseph Dalton Hooker v roce 1859 a pojmenoval jej na počest svého přítele, prvního bílého rádži ze Sarawaku, Jamese Brooka. Roste pouze na ostrově Borneo na kamenitých svazích hor Kinabalu a Tambuyukon v serpentinitových půdách s vysokým obsahem niklu a chromu v nadmořské výšce 1 500–2 650 m n. m.
Láčkovka rádža | |
---|---|
Láčkovka rádža rostoucí na Tambuyukonu na Borneu. | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | láčkovkovité (Nepenthaceae) |
Rod | láčkovka (Nepenthes) |
Binomické jméno | |
Nepenthes rajah Hook.f., 1859 | |
Rozšíření láčkovky rádži na ostrově Borneo (jasně zeleně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je to vytrvalá rostlina, kořenící na zemi. Její stonky mohou mít až šest metrů na délku a rostou na nich listy v odstupu asi 20 cm. Jsou to štítkovité čepele rostoucí na 15centimetrovém řapíku. Z každého listu vybíhá asi půlmetrový úponek, který má na konci pupen, z něhož se za vhodných podmínek vyvine láčka na chytání potravy. Láčky jsou naplněny trávicí tekutinou, na povrchu mají červené až nachové zbarvení, zevnitř jsou žlutozelené. Rostlina vytváří dva typy láček. Spodní měří běžně 35 cm na délku a 18 cm na šířku, čímž se řadí mezi největší na světě. Horní jsou menší, mají tvar nálevky a objevují se vzácně. Obústí měří až 4 cm na šířku, je příčně žebrované a na okraji vybíhá ve špičaté výběžky. Rostlina může kvést po celý rok. Květenstvím je hrozen, plodem tobolka. Rostlina hybridizuje se všemi láčkovkami na Kinabalu, z nichž dva hybridy, Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis, se dočkaly oficiálního popisu.
Láčkovka rádža je masožravka, živiny si doplňuje lapáním kořisti do láček. Mezi nejčastější potravu patří mravencovití, existují však záznamy i o chycení drobných obratlovců. Mimoto udržuje mutualistický vztah s malými savci, kterým poskytuje nektar, a oni do láčky na oplátku kálí, čímž jí poskytují dusík. V láčce navíc mohou žít drobné organismy označované termíny nepenthebionts a Nepenthes infauna.
Mezinárodní svaz ochrany přírody řadí láčkovku rádža mezi ohrožené druhy a je zapsána v příloze I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nebezpečí pro ni představuje ilegální sběr rostlin, ztráta přirozeného prostředí či jev El Niño. Rostlinu lze sice pěstovat v umělých podmínkách, je to však obtížné.