Levý Hradec
hradiště From Wikipedia, the free encyclopedia
Levý Hradec bylo raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky (v katastru bývalé samostatné obce Žalov), 10 km severozápadně od centra Prahy. Toto hradiště pravděpodobně bylo původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu. Lokalita je od roku 1965 chráněna jako kulturní památka[1] a v roce 1978 byla zapsána na seznam národních kulturních památek.[2]
| Levý Hradec | |
|---|---|
 Kostel svatého Klementa | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Zánik | konec 11. století |
| Poloha | |
| Adresa | Žalov, Roztoky,  Česko |
| Souřadnice | 50°10′9″ s. š., 14°22′25″ v. d. |
  Levý Hradec | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11750/2-2365 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradiště o rozloze 6,4 hektaru se nacházelo vysoko nad levým břehem Vltavy, na ostrožně vytvořené Žalovským potokem, který se zde do Vltavy vlévá.
Levý Hradec vznikl s největší pravděpodobností někdy v polovině 9. století. Kronikář Kosmas o něm mluví již v souvislosti s bájnou luckou válkou, ale nejstarším opravdu doloženým údajem je až stavba kostela sv. Klementa, u kterého působil kněz Kaich, jak to popisuje Kristián. Další písemnými prameny zmiňovanou významnou událostí svázanou s tímto místem se stala volba Slavníkovce Vojtěcha druhým pražským biskupem 19. února 982 právě na Levém Hradci.
Hradiště bylo Přemyslovci opuštěno na počátku 10. století, ale nezdá se, že by jeho význam v jiných ohledech než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. století zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. S přemyslovským hradištěm v Boleslavi je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Až ke konci 11. století došlo pravděpodobně k zániku, protože již neexistují doklady o přestavbách a opravách. Jelikož v písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nelze přesně určit, proč k němu došlo.
Archeologicky bylo místo zkoumáno již na konci 19. století Čeňkem Rýznerem a J. L. Píčem, ale hlavní výzkumy zde vedl v 30. až 50. letech 20. století Ivan Borkovský a do této doby spadají i hlavní nálezy.
Na základě výzkumů bylo možné určit, že hradiště bylo dvoudílné: skládalo se z akropole a opevněného podhradí. Akropole o výměře 3,6 ha se nacházela na východní, lépe chráněné části ostrožny a byla opevněná dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou zdí. Opevnění bylo vystavěno ve dvou fázích a dále došlo k nejméně pěti opravám. Na akropoli byly dále objeveny srubové stavby s prkennými podlahami, ale nepodařilo se najít sídlo knížete. Předhradí bylo také opevněno v několika fázích a byly zde objeveny víceprostorové domy s hospodářskými i obytnými místnostmi se stěnami vyplétanými proutím.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
