Lomená pyramida
pyramida From Wikipedia, the free encyclopedia
Lomená pyramida je jednou z egyptských pyramid, nachází se v nekropoli Dahšúr[1] 40 km jižně od Káhiry. Nechal ji postavit faraón Snofru ve 26. století př. n. l. Je vysoká 101 metrů (původně asi 105 m, ale byla snížena působením eroze), což z ní činí čtvrtou největší staroegyptskou pyramidu, každá strana čtvercové základny je dlouhá 188,5 metru. Její interiér byl zpřístupněn veřejnosti roku 2009.[2]
| Lomená pyramida | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2700 př. n. l. |
| Materiál | vápenec |
| Poloha | |
| Adresa | Gíza,  Egypt |
| Souřadnice | 29°47′25″ s. š., 31°12′33″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_08.jpg)
Pyramida je neobvyklá svým nepravidelným tvarem. Ve spodní části svírají stěny se zemí úhel 55°5', ve výšce 45 metrů se však lámou na mírnější úhel 43°9'17'. Výška spodní části je 47,4 m, horní části 57,67 m, celková výška 105 m. Půdorysná šířka stran čtverce se pohybuje v rozmezí 189,41–189,75 m.[4][5] Důvody a diskuze pro tuto isometrii se egyptology vysvětlují jednak historickými souvislostmi a jednak zcela praktickými důvody. Do té doby se stavěly pouze stupňovité pyramidy (Džoser), takže byla vůbec prvním pokusem o pyramidu ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Nedostatek zkušeností vedl k tomu, že stavitelé navrhli stěny příliš příkré, což ohrožovalo statiku stavby, také vzhledem k nestabilnímu hlinito-štěrkovému podloží. Proto bylo v průběhu stavby rozhodnuto změnit sklon stěn (kdyby k tomu nedošlo, mohla by pyramida měřit kolem 125 m). Zastánci této domněnky argumentují tím, že Červená pyramida, stavěná krátce po lomené, má také úhel stěn 45°. Stěny pyramidy jsou pokryty bílým vápencem — jde o nejlépe dochované obložení ze všech egyptských pyramid. Lomená pyramida je ojedinělá také tím, že má uvnitř dvě komory spojené chodbou. Každá komora má vlastní vchod: jeden se nachází na západní straně ve výšce 33 metrů a druhý na severní straně ve výšce 12 metrů. Přes padesát metrů jižním směrem stojí menší satelitní pyramida (pravděpodobně zamýšlená jako sídlo panovníkova Ka), vysoká 26 metrů.
Snofru byl jediný panovník, o kterém je známo, že pro sebe nechal vybudovat tři pyramidy (další je pyramida v Médúmu a nedaleká Červená pyramida). Podrobnější výzkum provedený M. Lehnertem[6] naznačuje, že stavitelé hledali výhodnější tvar zajišťující stabilitu stavby v ukládání stavebních bloků spolu s vnitřní konstrukcí prostor k ukládání pohřební výbavy a samotného sarkofágu. Zřejmě první byla Pyramida v Médúmu, jejíž stavbu pravděpodobně zahájil již předchozí faraon Hunej z 3. dynastie, která byla neúspěšná, vnější obložení se zbortilo.[7] Nebyla dokončená. Bývá také označované jako falešná. Druhým stavitelským řešením v Lomené pyramidě se získaly zkušenosti s výstavbou stabilnější formy. Nicméně i zde se v průběhu stavby vyskytly trhliny a dílčí borcení stěn. Úspěch se dostavil až při stavbě třetí Červené pyramidy s upraveným sklonem stěn jehlanu na 45°.[7]
Díky svému neobvyklému tvaru poutala Lomená pyramida evropské cestovatele již od 17. století. Pyramidu ve svých cestopisech zmínil například anglický orientalista Robert Huntington,[p 1] Edward Melton anglo-holandský cestovatel v 17. století, cestovatel a politik Robert Wood[p 2] či spisovatel a Richard Pococke.[p 3] První archeologické průzkumy zde probíhaly v září 1839 pod vedením Johna Shae Perringa.[p 4] Stavbou se v 19. století zabýval rovněž Karl Richard Lepsius a William Flinders Petrie. Z výzkumu pyramidy prováděného v druhé polovině 40. let 20. století vedeného Abd es-Salámem Husajnem[p 5] a Alexandrem Varrilem se dokumentace nedochovala. Novodobé komplexní průzkumy pyramidy uskutečnil na počátku 50. let 20. století Ahmed Fachrí.[p 6] Následovaly výzkumy italské egyptologické expedice Vita Maragioglia[p 7] a Celeste Rinaldi,[p 8] rakouské expedice vedené Josefem Dornerem[4] a nakonec německé expedice z německého archeologického ústavu v Káhiře pod vedením Rainera Stadelmanna[p 9] v roce 1980.[8][9]
Stavba Lomené pyramidy byla zahájena v 8. roce sčítání skotu, za vlády faraona Snofrua přibližně po dokončení stupňovité pyramidy v Médúmu ~2600 př. n. l. Vystavěním Lomené pyramidy založil Snofru pohřebiště v Dahšúru. Důvod, proč Snofru začal budovat druhou pyramidu, je dosud neznámý.[10][11] Pravděpodobně se mohlo se také jednat o postupný vývoj konstrukce a stavebních postupů od stupňovité pyramidy k vytvoření symetrické čtyřboké pyramidy (jehlanu) se čtvercovou základnou s dostatečnou statickou stabilitou,[12] včetně vnitřních prostor pro uložení sarkofágu a pohřební výbavy. S tím též souviselo zabezpečí proti následnému vyloupení. Nicméně podrobný průzkum ukázal, že v prostoru pohřební komory nebyl zabudován sarkofág. Předpokládá se, že po zjištění vnitřních prasklin se bezprostředně započalo se stavbou Červené pyramidy, vzdálené od lomené ~1 km, s upraveným sklonem bočních stěn na 45°. Její stavba byla zahájena přibližně v 13.roce vlády Snofrua a dokončena po ~17 letech.[7] Zkušenosti stavitelů při hledání optimálních postupů stavby čtyřbokých pyramidových jehlanů se zužitkovaly, patrně již krátce po dokončení Červené pyramidy, při projektování pyramidy následníka Cheopse Velké pyramidy v Gize.[10]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
