Marcel Granollers
španělský tenista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Marcel Granollers Pujol (* 12. dubna 1986 Barcelona) je španělský profesionální tenista. Od května 2024 je světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako druhý Španěl po Emiliu Sánchezovi. Se Zeballosem vystoupali na vrchol společně jako šedesátá třetí a čtvrtá jednička od zavedení žebříčku ATP v březnu 1976.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři turnaje ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře včetně sedmi Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct singlových a třicet jedna deblových titulů. Spolu s Marcem Lópezem zvítězil ve čtyřhře Turnaje mistrů 2012.[3]
Marcel Granollers | |
---|---|
Marcel Granollers ve Wimbledonu 2017 | |
Stát | Španělsko Španělsko |
Datum narození | 12. dubna 1986 (38 let) |
Místo narození | Barcelona, Španělsko |
Bydliště | Barcelona, Španělsko |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 80 kg[1] |
Profesionál od | 2003[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 13 610 103 USD |
Tenisová raketa | Prince Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 202–250 |
Tituly | 4 ATP, 7 challengerů, 6 Futures |
Nejvyšší umístění | 19. místo (23. července 2012) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2009, 2010, 2012, 2013, 2015, 2016) |
French Open | 4. kolo (2012, 2014, 2016) |
Wimbledon | 2. kolo (2009, 2010, 2014, 2015, 2016, 2019) |
US Open | 4. kolo (2013) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 499–315 |
Tituly | 25 ATP, 22 challengerů, 9 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (6. května 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2013, 2016, 2022, 2023) |
French Open | finále (2014) |
Wimbledon | finále (2021, 2023) |
US Open | finále (2014, 2019) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2012) |
Olympijské hry | 1. kolo (2012) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2018) |
French Open | 1. kolo (2018) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2008, 2011, 2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240510a10. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 19. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2024 na 1. místě. Trénuje ho Victor Carceller. Dříve tuto roli plnili Fernando Vicente či Joan Balcells.[1]
Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do osmifinále US Open 2013, které si také třikrát zahrál na French Open. V mužské čtyřhře odešel jako poražený finalista z French Open 2014, US Open 2014 a 2019 a Wimbledonu 2021 i 2023. Zahrál si také semifinále na US Open 2010 a 2012 a Australian Open 2013.
Premiérový titul na okruhu ATP získal v dubnu 2008 na houstonském mistrovství Spojených států amerických na antuce, kde ve finále porazil Jamese Blakea. Ve čtyřhře si do začátku sezóny 2013 připsal dvě vítězství na turnajích kategorie ATP Tour Masters 1000, když během sezóny 2012 vyhrál s Marcem Lópezem římský Internazionali BNL d'Italia a v srpnu také torontské Canada Masters.
Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž vyhrál s Tommy Robredem čtyřhru. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 9–10 ve čtyřhře.[4]
Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde do dvouhry nenastoupil díky redukci čtyř hráčů na jednu zemi. Jako 22. hráč žebříčku byl pátým a prvním nehrajícím Španělem. V soutěži čtyřhry prohráli spolu s Marcem Lópezem v úvodním kole se zkušenou izraelskou dvojicí Jonatan Erlich a Andy Ram startující na divokou kartu.