Medvědovití (Ursidae) jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. Na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku se vyskytuje medvěd brtník (Ursus arctos arctos); zaznamenán byl i v Čechách.
 Medvědovití | |
|---|---|
 Zástupci: zleva od shora ve směru hodinových ručiček; medvěd baribal, medvěd hnědý, panda velká, medvěd ušatý, medvěd pyskatý, medvěd brýlatý, medvěd malajský, medvěd lední | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Podřád | psotvární (Caniformia) |
| Čeleď | medvědovití (Ursidae) G. Fischer de Waldheim, 1817 |
 | |
| rody | |
| |
| Sesterská skupina | |
| ploutvonožci (Pinnipedia) + Musteloidea | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Medvědovití mají zpravidla robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou výrazně větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché, s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace.
Medvědovití velmi dobře šplhají. Chodí pomalu, při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale dokáží výrazně zrychlit, příp. útočí bleskově.
Na svoji velikost jsou medvědi relativně mrštnými a obratnými tvory. Velkou část jejich domnělé tloušťky způsobují tukové zásoby, chránící před chladem a poskytující energetické zásoby. U medvěda ledního se jedná až o 10 cm silnou vrstvu.[1]
Potrava
Medvědovití jsou všežravci, potravu většiny druhů medvědovitých tvoří většinou maso (včetně ryb, měkkýšů, členovců, kroužkovců, příp. zdechlin) a rostliny a jejich části (kořeny, bobule). Výhradně na maso se specializuje medvěd lední, protože nežije v prostředí s vegetací, zatímco panda velká je téměř výlučně býložravec a potravní specialista – živí se bambusovými výhonky. Medvědi si opatřují potravu především ve dne (medvěd malajský v noci) a na rostlinnou stravu se zaměřují více než ostatní šelmy; proto tráví mnohem více času krmením.
Původ
Předkem současných medvědů je oligocénní šelma rodu Cephalogale dosahujicí přibližně velikosti dnešní pandy červené. V oligocénu dosahovali předchůdci medvědů podobných rozměrů a měli všichni dlouhý ocas. V průběhu evoluce se medvědi zvětšovali, až se stali největšími suchozemskými šelmami s masivní hlavou, silným tělem a krátkým ocasem. Místem původu medvědů byla Euroasie.
Klasifikace
- Podčeleď: pandy (Ailuropodinae)
- Rod Ailuropoda
- panda velká (Ailuropoda melanoleuca)
- Rod Ailuropoda
- Podčeleď: krátkohlaví medvědi (Tremarctinae)
- †Arctodus
- medvěd krátkočelý (Arctodus simus) – vyhynulý
- Arctodus pristinus – vyhynulý
- †Arctotherium
- Arctotherium brasilense – vyhynulý
- Arctotherium latidens – vyhynulý
- Tremarctos
- medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
- †Arctodus
- Podčeleď: medvědi (Ursinae)
- Helarctos
- medvěd malajský (Helarctos malayanus)
- Melursus
- medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
- Ursus
- medvěd baribal (Ursus americanus)
- medvěd hnědý (Ursus arctos)
- medvěd lední (Ursus maritimus)
- medvěd ušatý (Ursus thibetanus)
- Ursus deningeri – vyhynulý
- Ursus etruscus – vyhynulý
- Ursus minimus – vyhynulý
- medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) – vyhynulý
- Helarctos
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
