Michálkovice
část města Ostravy From Wikipedia, the free encyclopedia
Michálkovice jsou od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.
| Michálkovice | |
|---|---|
 Radnice městského obvodu Michálkovice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′33″ s. š., 18°20′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 245 (2021)[1] |
| Rozloha | 2,89 km² |
| Katastrální území | Michálkovice |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 715 00 |
| Počet domů | 877 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Československé armády 325/106 715 00 Ostrava info@michalkovice.ostrava.cz |
| Starosta | Ing. Martin Juroška, Ph.D. (KSČM) |
| Oficiální web: michalkovice | |
 | |
  Michálkovice | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554430 |
| Kód části obce | 414174 |
| Kód k. ú. | 714747 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zmínka je z 12. září 1440. Obec od počátku patřila těšínským knížatům. Až do roku 1630 byly součástí Slezské Ostravy, ke které se znovu připojily v roce 1714. Název obce je zřejmě odvozen od jména prvních obyvatel. Až do poloviny 19. století se jednalo o výhradně zemědělskou obec.
Rozvoj průmyslu v okolí i nález uhlí na území obce změnil zemědělský ráz vsi. V roce 1843 byla vyhloubena jáma č. 1 (později známá jako jáma Ferdinand) a 3 (jáma Michal), v roce 1858 jámy Petr a Pavel, v roce 1868 jáma Jan[p. 1] a v roce 1879 jáma Josef[p. 1]. V letech 1913–1915 byla veškerá těžba uhlí soustředěna na jámu Michal, zatímco zbylé jámy sloužily jako větrací. V roce 1928 byla na jámě Michal zahájena výroba briket.
S rozvojem těžby kamenného uhlí došlo i k nárůstu počtu obyvatelstva, pro které byly společností SDF postaveny hornické kolonie. V blízkosti dolu Michal to byla Stará kolonie, u dolu Petr a Pavel dosud stojí Petrská kolonie (také U Pumpy), na místě zrušené jámy Ferdinand stojí Ferdinandova kolonie.[2]
Údaje o nárůstu obyvatel
| Rok | Počet obyvatelstva | Zdroj |
|---|---|---|
| 1804 | 164 | [3] |
| 1843 | 275 | |
| 1880 | 1557 | |
| 1900 | 6181 | |
| 1910 | 6818 | |
| 2008 | 3113 |
V roce 1907 byla založena chlapecká a v roce 1911 i dívčí česká škola. Vlastní farnosti se obec dočkala roku 1903. Náboženská obec československé církve byla ustanovena v roce 1920, přičemž Husův sbor byl vybudován roku 1927.
Od roku 1849 byly Michálkovice spolu s Kunčičkami a Zámostím připojeny ke Slezské Ostravě. Od 27. ledna 1866 se osamostatnily. Dne 1. dubna 1907 byly povýšeny na městys. Od 1. července 1941 byly připojeny k Moravské Ostravě. Od roku 1946 do roku 1960 se jednalo o městský obvod města Ostravy. V letech 1961–1990 byly součástí městského obvodu Slezská Ostrava.
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 06.09.1994.
- Znak
Dělený štít, nahoře vyrůstá půl slezské orlice, dolní polovina zeleno-modře polcena, vpravo zkřížená hornická kladívka a vlevo srp, obojí přirozených barev.
- Prapor
Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a modrý.
Na území městské části Michálkovice jezdily v době před první světovou válkou úzkorozchodné tramvaje. Po druhé světové válce se v roce 1954 zastavil provoz na úzkokolejné trati a o rok dříve zde začaly jezdit trolejbusy. Nyní[kdy?] je místní část obsluhován těmito linkami:
23 Hranečník - Rychvald, rozcestí - Bohumín, Záblatí, střed
49 Poruba, Opavská - (Křižíkova) - Sad Boženy Němcové - Michálkovice
97 Hranečník - Michálkovice - Petřvald, pošta - Michálkovice - Hranečník
104 Náměstí Republiky - Michálkovice
111 Hlavní Nádraží - Michálkovice (noční linka)
Blízko centra Michálkovic se v letech 1863 až 1999 nacházela železniční stanice Michálkovice, sloužila však pouze nákladní dopravě.[4]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
