Michail Andrejevič Miloradovič
ruský generál srbského původu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Michail Andrejevič Miloradovič rusky Михаи́л Андре́евич Милора́дович (12. říjnagreg. 1771 Petrohrad – 27. prosincegreg. 1825 tamtéž)[1] byl ruský generál srbského původu, jeden z velitelů ve Vlastenecké válce 1812, vojenský velitel Petrohradu a člen Státní rady (1818).
Michail Andrejevič Miloradovič | |
---|---|
Portrét George Dawea v galerii válečníků v Zimním paláci | |
Rodné jméno | Михаил Андреевич Милорадович |
Narození | 1.jul. / 12. října 1771greg. Petrohrad |
Úmrtí | 27. prosince 1825 (ve věku 54 let)[1] Petrohrad |
Rodiče | Andrey Miloradovich |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | generál pěchoty |
Doba služby | 1787–1825 |
Války | Rusko-švédská válka Italské tažení Švýcarské tažení Rusko-turecká válka Napoleonské války |
Bitvy | Bitva u Slavkova Bitva u Borodina Bitva u Malojaroslavce Bitva u Krasného Bitva u Budyšína |
Vyznamenání | Řád sv. Jiří 2. třídy Řád sv. Ondřeje Řád sv. Vladimíra 1. třídy Řád sv. Anny 1. třídy Řád sv. Jana Jeruzalémského Řád sv. Alexandra Něvského |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons |
Do vojenské služby vstoupil na prahu rusko-švédské války a jeho kariéra za panování Pavla I. strmě stoupala. Pod velením Suvorova se zúčastnil italského tažení v roce 1799. Válčil proti Francii a Turecku, vyznamenal se v bitvě u Amstettenu, při dobytí Bukurešti, v bitvách u Tarutina a Vjazmy. Velel zálohám v bitvě u Chlumce, u Lipska a v bitvě o Paříž. Dosáhl hodnosti generála pěchoty (1809), v roce 1813 byl povýšen do hraběcího stavu. Předcházela jej pověst odvážného velitele (přezdívaného „ruský Murat“ či „ruský Bayard“)[2] což vyvolávalo hořkou závist a osobní nepřátelství generála Bagrationa. Také měl pověst dítěte štěstěny, chvástal se, že v padesáti bitvách neutrpěl ani škrábnutí.[3]
Když se Miloradovič stal v roce 1818 generálním guvernérem Sankt Peterburgu, byl po smrti či odchodu ze služby služebně starších generálů nejvíce vyznamenaným důstojníkem ruské armády. Obdržel Řád sv. Jiří 2. třídy, Řád sv. Ondřeje, Řád sv. Vladimíra 1. třídy, Řád sv. Anny 1. třídy, Řád sv. Jana Jeruzalémského a Řád sv. Alexandra Něvského s brilianty.[4]