druh mihulí From Wikipedia, the free encyclopedia
Mihule mořská (Petromyzon marinus) je největší zástupce mihulí a spadá do nadtřídy kruhoústých.
Mihule mořská | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Nadtřída | kruhoústí (Cyclostomata) |
Třída | mihule (Cephalaspidomorphi) |
Řád | mihulotvární (Petromyzontiformes) |
Čeleď | mihulovití (Petromyzontidae) |
Rod | mihule (Petromyzon) Linnaeus, 1758 |
Binomické jméno | |
Petromyzon marinus (Linnaeus, 1758) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anadromní populace žijí v Atlantském oceánu, ve Středozemním moři a v řekách, které do nich ústí. Vnitrozemské populace v jezerech a řekách.[pozn. 1][2][3]
Areál v severovýchodním Atlantiku sahá od Norska, Islandu a Barentsova moře na jih do severní Afriky včetně západní části Středozemního moře. V severozápadním Atlantiku se areál rozprostírá od kanadského Labradoru po Mexický záliv na Floridě v USA. Vnitrozemské populace se vyskytují ve Velkých jezerech, ve Finger Lakes, v jezeře Oneida a Champlainově jezeře. Výstavba kanálů umožnila přístup k Hořejšímu jezeru (nad jezerem Ontario).[4]
Albánie, Alžírsko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Dánsko, Egypt, Faerské ostrovy, Finsko, Francie, Gibraltar, Grónsko, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kanada, Libye, Litva, Lotyšsko, Malta, Maroko, Mexiko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Ostrov Man, Polsko, Portugalsko, Ruská federace, Slovinsko, Spojené království, Spojené státy americké, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko; v Estonsku je výskyt nejistý; v ČR vyhynula.[4] Ještě začátkem 20. století táhla do ČR mihule mořská Labem a Vltavou až do Prahy; dokladové exempláře jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.
Štíhlé tělo je dlouhé do 120 cm. Ústa dospělých mihulí jsou velká, kruhovitá a tvoří je nálevka posetá drobnými rohovitými zoubky a mohutný svalnatý jazyk, který pracuje jako píst. Základní barva těla mihule mořské je šedozelená, výrazně černě mramorovaná. Břicho je bílé.[5]
Dospělci migrují z oceánu nebo jezera do toků, ve kterých se třou. Anadromní populace s přístupem k oceánu migrují až několik set kilometrů. Vnitrozemské populace v jezerech migrují až 80 km. Samice klade malá vajíčka do hnízda, které vytvořil samec v písku, štěrku a suti toků se středně silným proudem. Dospělým mihulím degeneruje během tahu proti proudu řek trávicí ústrojí, proto nepřijímají potravu a po rozmnožení mihule mořská hyne. Vylíhlá larva (minoha) se v klidné vodě zavrtá do písku a bahna na dně toku. Žije zde 2–5 let a živí se planktonem a detritem. Larvy mihulí mají oči překryté koží a bezzubá ústa se dvěma pysky. Dospělá mihule odplouvá do moře, vnitrozemská populace do jezera, kde žije další 3 až 4 roky. Živí se paraziticky, parazituje na rybách, kterým ostrouhává maso a saje krev.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.