Mladoboleslavský vikariát
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mladoboleslavský vikariát[1] se nachází v severních a středních Čechách, a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí ze západu s litoměřickým, ze severu s českolipským a z východu s turnovským vikariátem. Z jihu hraničí s arcidiecézí pražskou a z jihovýchodu s diecézí královéhradeckou. Z hlediska územního členění státní správy leží na území okresu Mladá Boleslav a zabírá asi polovinu okresu Mělník. Na jihu okrajově zasahuje do okresu Nymburk a na severu okrajově v oblasti Bezdězu do okresu Česká Lípa.
Mladoboleslavský vikariát | |
---|---|
Mladoboleslavský vikariát (šedě) na mapě litoměřické diecéze | |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Okrskový vikář | R.D. Mgr. Kamil Škoda |
Další úřad vikáře | farář v Bělé pod Bezdězem |
Kaplan pro mládež | R.D. Mgr. Kamil Škoda |
Hlavní účetní | Jaroslava Imrichová Ing. Jana Pokorná |
Stavební technik | Tomáš Novák Jan Souček |
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023 |
Vikariát je tvořen 47 farnostmi. Jednotlivé farnosti jsou ve vikariátu sdružené do farních obvodů (kolatur), kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více. Z hlediska státní správy kolatura může připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností. Ve farnostech mladoboleslavského vikariátu se nachází dohromady 66 kostelů a řada větších kaplí, které jsou uvedeny v přehledu. Dále je zde mnoho menších kaplí a kapliček, božích muk, křížů a jiných sakrálních památek, které jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o konkrétních farnostech. Přirozeným centrem vikariátu je město Mladá Boleslav, které mu dalo jméno. Okrskovým vikářem je od července 2023 Kamil Škoda, který je zároveň farářem v Bělé pod Bezdězem.
Na území mladoboleslavského vikariátu se nachází několik významných poutních míst. Starým poutním místem s úctou k Nejsvětější Trojici, ve 21. století již poněkud pozapomenutým, je kostel Nejsvětější Trojice v Chloumku u Mělníka. K mariánským poutním místům patří kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chorušicích, kostel sv. Petra a Pavla v Bezně, kde byla úcta k soše Panny Marie Bolestné a asi největšího významu dosáhla kaple sv. Michaela archanděla na hradě Bezděz, kde se nacházela kopie Černé Madony Montserratské.[2] Důležitými duchovními centry jsou pak farnosti odkud jsou spravované kolatury. Kromě mladoboleslavského arciděkanství jsou to farnosti: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, děkanství Dobrovice, Mcely, proboštství Mělník, kde do husitských válek bylo centrum mělnické kolegiátní kapituly, Mšeno u Mělníka a Nebužely, ze kterých je správováno také poutní místo Chorušice.[3]