Móda
termín pro oblíbený styl nebo praxi v oblékání, make-upu, nábytku, atd. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Móda (z francouzského mode, které vzniklo z latinského modus – míra, vzhled, způsob, pravidlo, předpis) je aktuálně (s trvalostí dnů až roků) upřednostňovaný způsob, jak se některé věci dělají nebo používají. Tento způsob použití nebo řešení není trvalý, ale v čase se mění. Změna módy tak znamená změnu způsobu užití nebo řešení. Móda a její následování je spojeno s příslušností k sociální skupině. Pokud se jedinec nepřizpůsobí běžné módě, je společností nebo skupinou penalizován, tento tlak je někdy nazýván „diktát módy“.[1] Velmi často je výraz móda používán ve spojení s oblékáním, kde popisuje v daném období upřednostňovaný vzhled oděvů, úpravu vlasů a úpravu zevnějšku obecně. Móda, vzhled oděvu, měnící se kultura, je přes zdánlivou povrchnost, jedním z nejcharakterističtějších rysů vystihujících obraz člověka a společnosti.[1]
Šíření módy k spotřebitelům je spojeno s masmédii a prezentací pomocí populárních osobností. V březnu 2007 zpěvačka Madonna zvýšila prodej zboží H&M o 29% a Sharon Stone v březnu 2006 zvýšila tržby výrobků Dior o 30 %.[1] Obecně je rozšířen názor, že v pro životnost módní značky je hlavním kritériem hospodářský úspěch a k tomu vede propagace výrobku v masmédiích.[1] Mezi uniformní módní styly jsou řazeny džínsové oděvy. Na počátku 21. století společností proniká názor, že módní značka (firemní logo, název, symbol výrobce) je důležitější než vzhled nebo funkce výrobku.[1]
- Standardní mužská móda, oděv a účes, 21. století v Asii.
- Standardní ženská móda, oděv a účes, 21. století v Asii.
- Svatební oděv, 21. století v Asii.
- Standardní oděvy starších osob, 21. století v Asii.
Georg Simmel nahlížel na módu jako na sociologický projev, v němž dochází k střetávání se opačných tendencí u individua. Snahy splynout se skupinou, začlenit se a být nositelem stejných znaků jako skupina a opačné snahy odlišovat se od ostatních, vyčlenit se některými znaky jako jedinečná osobnost.[2] Splynutí a odlišení jsou vnímány jako základní protikladné prvky módy, bez jednoho z obou logických protikladů není móda možná.[2]
Roland Barthes, Umberto Eco ale i další hovoří o módě jako o systému znaků, symbolů, kterými neverbálně nositel komunikuje s okolím. Pokouší se dešifrovat módu pomocí sociologických úvah a sémiotiky. R. Bartes píše o módě jako systému módy, oděv jako takový chápe jako informaci v němž jsou úpravy určujícími znaky které adresát, směrem k pozorovateli, interpretuje ve sdělení.[3]