Natalja Poklonská
ruská politička, právnička a diplomatka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Natalja Vladimirovna Poklonská (rusky Наталья Владимировна Поклонская, ukrajinsky Наталія Володимирівна Поклонська, * 18. března 1980 Mychajlivka) je rusko-ukrajinská[1] právnička, politička a diplomatka, bývalá poslankyně Státní dumy, bývalá vrchní státní zástupkyně republiky Krym, jedna z osobností krymské krize a státní rada 3. třídy.
Natalja Poklonská | |
---|---|
Poradkyně nejvyššího státního zastupitelství Ruské federace | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 14. června 2022 | |
Prezident | Vladimír Putin |
Předseda vlády | Michail Mišustin |
Předseda | Igor Krasnov |
Náměstkyně ředitele agentury Rossotrudničestvo | |
Ve funkci: 2. února 2022 – 13. června 2022 | |
Předseda | Jevgenij Primakov ml. |
Velvyslankyně Ruska v Kapverdské republice | |
Ve funkci: 13. října 2021 – 2. února 2022 | |
Předchůdce | Vladimir Sokolenko |
Nástupce | Timur Sabrekov |
Poslankyně Státní dumy Ruské federace | |
Ve funkci: 5. října 2016 – 12. října 2021 | |
Vrchní prokurátorka republiky Krym | |
Ve funkci: 2014 – 2016 | |
Předseda vlády | Sergej Aksjonov |
Předchůdce | Funkce vytvořena |
Nástupce | Oleg Kamshylov |
Vedoucí prokurátorka nejvyššího státního zastupitelství Ukrajiny | |
Ve funkci: 12. prosince 2012 – 11. března 2014 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Jednotné Rusko |
Vojenská služba | |
Služba | Ukrajina Ukrajina (2002–2014) Rusko Rusko (od 2014) |
Hodnost | generálmajor (2015) |
Rodné jméno | Наталья Владимировна Дубровская |
Narození | 18. března 1980 (44 let) Mychajlivka, Vorošilovgradská oblast Sovětský svaz Sovětský svaz |
Občanství | Sovětský svaz (1980–1991) Ukrajina (od 1991, de iure) Rusko (od 2014) |
Choť | Ivan Solovjov (2018–2019) |
Alma mater | Kharkiv National University of Internal Affairs, Jevpatorija Diplomatická akademie Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace, Moskva |
Profese | právnička, diplomatka, politička |
Náboženství | pravoslaví |
Ocenění | Řád za věrnost povinnosti Medaile za zásluhy o ochranu ruských dětí Medaile za obětavou službu |
Commons | Natalia Poklonskaya |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve věku 35 let byla nejmladší ženou s generálskou hodností v ruské historii. Magazín Forbes ji zařadil na šestnácté místo v seznamu nejnadějnějších ruských politiků a v roce 2018 byla zvažována jako možná nástupkyně Vladimira Putina v úřadu prezidenta Ruské federace.[2] Ten však ve funkci setrval a plánuje v ní zůstat až do roku 2036.[3] Její popularita v Rusku opadla v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou z pozice náměstkyně ředitele agentury Rossotrudničestvo, zabývající se záležitostmi Společenství nezávislých států, odsoudila a označila za katastrofu, což vedlo k vydání prezidentského dekretu, který ji z vedení agentury odstranil.[4] V současné době působí jako poradkyně ruského nejvyššího státního zastupitelství.
Jako významnou představitelku proruského separatismu ji ukrajinské úřady stíhají pro podezření ze spiknutí proti ústavnímu pořádku a na svůj sankční seznam ji v souvislosti s jejím příspěním k Rusko-ukrajinské válce zařadila Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Japonsko.[5] Poklonská je obviněna z toho, že se aktivně zapojila do podrývání územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, čímž přispívala k destabilizaci země.[6] Kromě zmiňovaných obvinění je jí vyčítána také perzekuce Ukrajinců a Krymských Tatarů.[7]