Nosník na pružném podkladu
staticky neurčitý nosník uložený po celé délce nebo její části na pružném podloží. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezi staticky neurčité úlohy mechaniky patří také nosník na pružném podkladu (podloží). Je to obecně křivý nebo přímý nosník, který je spojitě podepřen nebo obklopen podložím buď po celé délce nebo části své délky. Vlivem zatížení se nosník deformuje a vtlačuje do podloží. Dochází tedy k průhybu nosníku a zároveň také ke stlačování podloží. Úlohy řešení nosníků na pružném podkladu se vyskytují při řešení základů různých staveb a konstrukcí, při vyztužování v dolech, tunelech a výkopových pracích, při řešení podzemních potrubních systémů, při navrhování kolejnic v železniční dopravě, v lodním stavitelství, při sportu (např. lyže na sněhu), při výpočtu namáhání mostních plovoucích pontonových konstrukcí pro ženijní vojsko, interakci kostí se šrouby v chirurgii, výpočtu namáhání kořenového systému rostlin atp. Obvykle se nosníky na pružném podkladu dělí na krátké, dlouhé a velmi dlouhé (nekonečné či polonekonečné délky).[1][2][3][4][5].
- Zevní fixátor pro léčbu komplikovaných zlomenin pánve a acetabula (1 - Schanzovy šrouby se zavrtávají do kosti jako do pružného podkladu, 2 - spojky tyčí, 3 - tyče)
- Automobil přejíždějící most - průběh ohybového momentu v nosníku nekonečné délky, který je částečně uložen na pružném podkladu
- Pružný podklad jako jednodušší model interakce mezi pláštěm Země a zemskou kůrou.