Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války . Vznikl 13. července 1918 přetvořením Národního výboru . Jeho úkolem byla příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu.
Pamětní deska od Ladislava Šalouna na Obecním domě – na místě, kde se 13. července 1918 Národní výbor československý ustavil, poté 28. října vyhlásil (resp. předsednictvo) samostatnost státu a kde do 13. listopadu zasedal a přijímal první zákony.
Představitelé Národního výboru („muži 28. října“ ), vyhlásili dne 28. října 1918 v Praze samostatný československý stát a vydali první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého .[1] Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci.
14. listopadu 1918 bylo z Národního výboru vytvořeno Revoluční národní shromáždění , které předalo výkonnou moc první československé vládě Karla Kramáře , jmenované téhož dne. Ta převzala vládu od Masarykovy Prozatímní československé vlády , uznané 14. října v Paříži západními mocnostmi.
Složení Národního výboru odpovídalo výsledkům voleb do říšské rady v roce 1911 .
Složení výboru bylo doplněno o 4 členy zastupující Slovensko, celkový počet členů se tak zvyšil na 42. Německá a maďarská menšina zastoupena nebyla (stejně jako Podkarpatská Rus ). Členy byli:
Rudolf Bechyně , novinář (soc. dem.)
Jaroslav Brabec , advokát (státoprávní dem.)
Jaroslav Budínský , advokát (státoprávní dem.)
Ervín Červinka , ředitel cukrovaru, předseda Katolicko-národní strany konzervativní
Matúš Dula , advokát, finančník, předseda Slovenské národní strany a předseda Slovenské národní rady
Cyril Dušek , novinář (pokroková)
Gustav Habrman , novinář (soc.dem.)
Antonín Hajn , novinář (státoprávní dem.)
Antonín Hampl , odborář, předseda soc. dem.
Jan Herben , spisovatel (státoprávní dem.)
Cyril Horáček , národohospodář (agr.)
Mořic Hruban , advokát, předseda Katolické strany národní na Moravě
Alois Jirásek , spisovatel
Václav Jaroslav Klofáč , novinář a předseda nár. soc.
František Kordač , teolog (katol.)
Karel Kramář , předseda státoprávní demokracie
František Krejčí , filozof (nár. soc.)
František Václav Krejčí , novinář (soc. dem.)
Josef Svatopluk Machar , básník (pokroková)
František Mareš (rektor) , filozof (státoprávní dem.)
Alfréd Meissner , právník (soc. dem.)
Antonín Němec , novinář (soc. dem.)
Adolf Prokůpek , statkář (agr.)
Alois Rašín , advokát (státoprávní dem.)
Josef Rotnágl , náměstek pražského primátora (státoprávní dem.)
Josef Scheiner , starosta Svazu Slovanského sokolstva (státoprávní dem.)
Jan Slavíček , úředník (nár. soc.)
Kuneš Sonntag , předseda Zemské hospodářské rady pro Moravu (agr.)
František Soukup , právník (soc. dem.)
Otakar Srdínko , lékař (agr.)
František Staněk , statkář, předseda moravských agrárníků a místopředseda agr. strany
Josef Stivín , šéfredaktor deníku Právo lidu (soc. dem.)
Jiří Stříbrný , novinář (nár. soc.)
Jan Šrámek , teolog a předseda Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě
Vavro Šrobár , lékař (Slovenská národní a rolnická strana )
Antonín Švehla , statkář, předseda agrární strany
Vlastimil Tusar , redaktor listu Rovnost (soc. dem.)
František Udržal , statkář (agr.)
Karel Vaněk , starosta Brna (soc. dem.)
Isidor Zahradník , teolog a kněz (agr.)
Josef Záruba-Pfeffermann , architekt, zastupoval Slovensko
František Zíka , národohospodář (agr.)
Předsedou Národního výboru se stal Karel Kramář, místopředsedou Antonín Švehla, jednatelem František Soukup.
Reference
Zákon vydaný Národním výborem dne 28. října 1918. Národní listy . 29. 10. 1918, s. 1. Dostupné online . PEROUTKA, Ferdinand, 1998. Budování státu: Výbor 1918 1923. Praha: Lidové noviny. ISBN 80-7106-313-4 .