Otevřená společnost a její nepřátelé
From Wikipedia, the free encyclopedia
Otevřená společnost a její nepřátelé je kniha filozofa Karla Raimunda Poppera narozeného v Rakousku.
Otevřená společnost a její nepřátelé | |||
---|---|---|---|
Autor | Karl Popper | ||
Původní název | The Open Society and Its Enemies | ||
Země | Spojené království | ||
Jazyk | angličtina | ||
Žánr | esej a filozofie | ||
Vydavatel | Routledge | ||
Datum vydání | 1945 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dílo je o politické filozofii, v němž autor představuje „obranu otevřené společnosti proti nepřátelům“[1] a nabízí kritiku teorie teleologického historicismu, podle které se dějiny neúprosně odvíjejí podle univerzálních zákonů. Popper kritizuje Platóna, Hegela nebo Marxe jako autory, kteří se jako zastánci totalitarismu opírají právě o historicismus, který Popper silně odmítá.[2]
Dichotomie „společnost otevřená a uzavřená“ poprvé použil Henri Bergson v práci Dvojí pramen mravnosti a náboženství, který „rozlišil morálku otevřenou, založenou na osobní odpovědnosti, jež je tvořivá a nezávislá na společnosti, a morálku uzavřenou, která je založena na tlaku společnosti, je neosobní, probíhá automaticky a instinktivně a sleduje udržení stávajících spol. zvyklostí“.[3] Otevřenou společnost definuje Popper jako společnost, kde „příslušníci usilují o společenský vzestup a chtějí zaujmout místo jiných příslušníků, což může vést k důležitému společenskému jevu – třídnímu boji“.[4]
Autor v knize nastiňuje některé obtíže, které stojí před naší civilizací. Ta může podle Poppera směřovat k lidskosti, svobodě a rovnosti, nebo k totalitě.