Oxid olovičitý
chemická sloučenina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Oxid olovičitý je tmavě hnědá krystalická nebo amorfní látka. Krystalická forma má tetragonální strukturu rutilového typu. V přírodě se velmi vzácně vyskytuje jako minerál plattnerit. Vzhledem k vysokému oxidačnímu stupni atomu olova je mimořádně silným okysličovadlem. I když je ve vodě jen málo rozpustný, je jedovatý.
Stručná fakta Obecné, Systematický název ...
Oxid olovičitý | |
---|---|
Vzhled oxidu olovičitého | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid olovičitý |
Anglický název | Lead dioxide |
Německý název | Blei(IV)-oxid |
Sumární vzorec | PbO2 |
Vzhled | hnědočervený prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1309-60-0 |
UN kód | 1872 |
Číslo RTECS | OGO700000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 239,2 g/mol |
Teplota tání | rozklad |
Teplota změny krystalové modifikace | 290 °C (β → α) |
Hustota | 9,375 g/cm³ (β) 9,67 g/cm³ (α) |
Index lomu | nDa=2,229 nDc=2,3 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Relativní permitivita εr | 26,0 |
Měrná magnetická susceptibilita | −2,51×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | kosočtverečná (α) čtverečná (β) |
Hrana krystalové mřížky | modifikace α a= 497 pm b= 594 pm c= 544 pm modifikace β a= 494,2 pm c= 336,7 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −277 kJ/mol |
Standardní molární entropie S° | 68,6 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −217,4 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,270 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R61, R20/22, R33, R62, R50/53 |
S-věty | S53, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | 0
3
1
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít