Severní Kavkaz
území na sever od hlavního kavkazského hřebene From Wikipedia, the free encyclopedia
Severní Kavkaz (rusky Северный Кавказ) je kulturně-historická oblast v Ruské federaci, severní část regionu Kavkaz, který dělí Hlavní kavkazský hřeben. Někdy je označován jako Předkavkazsko (rusky Предкавказье), který se úžeji vztahuje jen na území severně od pohoří Velkého Kavkazu.
| Severní Kavkaz | |
|---|---|
 Historické obranné věže v ingušských horách | |
| Nejvyšší bod | 5642 m n. m. (Elbrus) |
| Světadíl | Eurasie |
| Stát |  Rusko |
.png) | |
  Severní Kavkaz | |
| Souřadnice | 43°24′18″ s. š., 43°49′54″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severní Kavkaz se rozprostírá od hlavního kavkazského hřebene až ke Kumomanyčské propadlině, na západě je ohraničený Kerčským průlivem a Azovským mořem a na východě Kaspickým mořem. Západní část Předkavkazí představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě sem malým dílem zasahuje Kaspická nížina. Severní Kavkaz leží v Evropě na hranici Asie, kam již patří Jižní Kavkaz. Někteří ruští georafové dle sovětského konceptu vedou hranici kontinentů Kumomanyčskou propadlinou a řadí tak i Severní Kavkaz k Asii.[1]
Na území tohoto regionu se nacházejí nejen nejvyšší hory Ruska a řada lázeňských, vysokohorských a rekreačních rezortů, ale také úrodné nížiny a ložiska strategických surovin, jako je například ropa a plyn.[1]Ze Severního Kavkazu pocházejí dvě desítky různých původních národností a etnických skupin.[1][2]
Rozloha Severního Kavkazu je 258 300 km², což představuje 1,5% celkové rozlohy Ruské federace. Jedná se o oblast s nejvyšší hustotou osídlení v Rusku – k 1. lednu 2010 bylo na tomto území evidováno 14,8 milionů obyvatel, tj. 10,5% obyvatelstva Ruské federace.[1]
Správní členění
Území bylo postupně připojováno k Ruskému carství již od 16. století. Celý Severní Kavkaz se stal součástí Ruského impéria v 19. století, konkrétně od roku 1859, kdy skončila Kavkazská válka.[1]
Území je součástí Jižního federálního okruhu a Severokavkazského federálního okruhu Ruské federace. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazska se někdy též počítá Kalmycko.
Separatismus
Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo ovládnout Severní Kavkaz, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).
Hospodářství
Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.
Geologie
Velká část Předkavkazí se váže k epihercynské platformě. Řeky Kubáň a Těrek protékají sníženinami, které vznikly na vnějším okraji alpsko-himálajského vrásného systému.
Geomorfologické členění Předkavkazí
- Západní Předkavkazí (Западное Предкавказье)
- Kubáňsko-azovská nížina (Кубано-Приазовская низменность, na sever od Kubáně)
- Kubáňská nakloněná rovina (Прикубанская наклонная равнина, na jih od dolní Kubáně)
- delta Kubáně a k ní přilehlý Tamanský poloostrov (Таманский полуостров)
- Střední Předkavkazí (Среднее Предкавказье)
- Východní Předkavkazí (Восточное Предкавказье)
- Tersko-kumská nížina (Терско-Кумская низменность)
Přírodní podmínky
V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.
Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštní biotopy.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
