Penáti
From Wikipedia, the free encyclopedia
Penáti (lat. dii penates) byla ve starověkém Římě ochranná božstva domu a rodiny, obvykle ztotožněná se zemřelými předky. Sídlila u rodinného ohniště a chránila především zásoby potravy. Úcta k penátům byla osou domácí bohoslužby a penáti také dohlíželi na provoz v domě. Před každým jídlem se jim obětoval kousek chleba, oleje a vína. Jako většina prvků domácího kultu dostali také penáti svůj společenský, městský protějšek, Penates publici, v Římě samém Penates populi Romani.[1]