egyptský faraon From Wikipedia, the free encyclopedia
Pepi I. byl třetím faraonem 6. dynastie.
Pepi I. | ||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pjopej I.[1], Fios (řecky)[1] | ||||||||||||||||||||||||||
Pepi I., bronzová socha | ||||||||||||||||||||||||||
Doba vlády | 2276–2228 př. n. l. [2]
50 let (Beckerath) (přibližně)[3] 20 let (Turínský královský papyrus)[4] 53 let (Manehto)[4] | |||||||||||||||||||||||||
Rodné jméno | Pepi | |||||||||||||||||||||||||
Trůnní jméno | Merire „Milovaný Reem“ „Dokonalá je ochrana Horova“ | |||||||||||||||||||||||||
Horovo jméno | ||||||||||||||||||||||||||
Meriatuej „Milovaný Oběma zeměmi“ [5][6] | ||||||||||||||||||||||||||
Manželky | Anchesenpepi I.[7] = Anchesmerire I.[8]
[9][10] („Ona žije pro Pepiho I. (Merirea)“)[9] Anchesenpepi II.[7] = Anchesmerire II.,[9][10] „Velká žezla“[7] V(W)eret-Iamtes,[11] Nebuunet[5][6] (Nubupet)[9] (Nubunet)[7] Inenek-Inti[5] (Irenek-Intej)[7][9] Meretites[7][9] (nebo manželka Pepiho II.?),[5] anonymní „Starší dcera Krále“ (bezejmenná),[5][6] Nedžeftet[7] (?)[9], Mehaa[5] | |||||||||||||||||||||||||
Potomci | Merenre I.[12]
Pepi II.[12][13][14] Hornecerichet[5][6] dcery: Vedžebten,[15] Neit,[15] Iput II.[9] | |||||||||||||||||||||||||
Otec | Teti,[16] | |||||||||||||||||||||||||
Matka | Iput I.[16][5][6] (Iput)[17] | |||||||||||||||||||||||||
Narození | 24. století př. n. l. | |||||||||||||||||||||||||
Úmrtí | ~2277 př. n. l. | |||||||||||||||||||||||||
Hrobka | jižní Sakkára,[18])[19][20] | |||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
I za jeho vlády dále sílila moc úředníků (především v jižních částech země)[3] a kněžstva a centrální moc se tak oslabovala.[16][21] . Pepi I. se proto opřel o velmože Chuje z Abydu[21] (nomarcha?) a oženil se se dvěma jeho dcerami,[16] Anchesenpepi I. (Anchesmerire I.) a Anchesenpepi II. (Anchesmerire II)[8][21][22] (Matkou těchto sester byla Nebet s jedinečným titulem „jižní vezír“.)[5][6] Jejich bratr Džau měl hodnost vezíra[3][18][21].
Za své vlády musel čelit spiknutí (další důkaz slábnoucí centrální autority) v královském harému, kde proti němu intrikovala jeho manželka[23] (nám známá pouze svým titulem jako Veret-Iamtes „Velká žezla“ pravděpodobně totožná s Anchesenmerire II.[8]). Kauzu vyšetřoval soudce Veni[24], který později také velel vojenské výpravě do Palestiny.[16]. Aby Pepi I. zabránil sporům o nástupnictví, jmenoval jako svého spoluvládce staršího syna Merenrea I.[16] K jmenování došlo patrně krátce po tzv. Raverově spiknutí.[p 1][25][5] (první případ koregence v egyptských dějinách). Na ochranném dekretu Pepiho I. se nám dochovala jediná zmínka o zavlažovací funkci kanálu v období Staré říše.[26] Měděné sochy tohoto panovníka byly objeveny v Hierakonpoli.[27]
Dochovalo se pouze pár nevysokých alabastrových soch a jedna kovová.[30] Nejznámější alabastrová socha, vysoká 25 cm, je uložena v Brooklynském muzeu v New Yorku.[30] Nejslavnější (měděná[31]) socha v nadživotní velikosti (spolu s ním je zde zachycen i jeho syn), pochází ze staroegyptského Nechenu (řecky Hierakonpolis), z dnešního Kóm el-Ahmaru]u, dnes je uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.[30][31] Tato socha je nejstarší kovová socha, u které známe jméno zobrazené osoby, na světě.[30] Dále se nám dochovaly měděné sochy Pepiho I. a jeho syna v životní velikosti.[32]
Jeho pyramidový komplex Menneferpepi (Mennefer-Pepi (mn-nfr-ppj)[33] = Trvalá je krása Pepiho[33]) dal nové jméno královskému sídlu (původně Bílé zdi) Mennefer (Mennofer)[3][34], řecky známý jako Memfis. Samotná pyramida nesla jméno Pepi je řádný (zákonný) a vznešený vládce[19], případně Pepi je pevný a dobrý.[35] a měla základnu 80×80m.[19] Na její stavbu byl použit mj. těžko opracovatelný křemenec, což bylo vůbec poprvé, kdy byl tento druh kamene použit v hojnějším počtu.[36] Když roku 1880 zkoumal její pohřební komory egyptolog Gaston Maspero, objevil tu Texty pyramid[37], do té doby neznámé.[30] Panovníkův komplex obklopilo 6 menších, které patřily jeho oblíbeným manželkám.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.