francouzský revolucionář From Wikipedia, the free encyclopedia
Pierre-Victorin (Victurnien) Vergniaud [verňjó] (31. květen 1753 Limoges – 31. října 1793 Paříž, popraven) byl francouzský právník, státník a umírněný revolucionář – girondista z období Francouzské revoluce.
Pierre Vergniaud | |
---|---|
Pierre Vergniaud (1792) | |
Narození | 31. května 1753 Limoges |
Úmrtí | 31. října 1793 (ve věku 40 let) Paříž |
Příčina úmrtí | poprava gilotinou |
Místo pohřbení | Hřbitov Madeleine |
Povolání | politik a advokát |
Politická strana | Girondisté |
Rodiče | Pierre Vergniaud Catherina Baubiatová |
Funkce | předseda Národního konventu (1793) poslanec francouzského Národního shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl umírněný republikán, girondista. Narodil se 31. května v Limoges v departementu Gironde, jako syn Pierre Vergniauda a Catherine Baubiatové. Původně se připravoval na dráhu duchovního na jezuitské škole v Limoges, ale odešel ze semináře a po studiu práv se od roku 1782 věnoval advokacii v Bordeaux. Jako advokát byl velmi úspěšný a brzy se stal známou osobností. Roku 1789 byl zvolen do obecné rady v departementu Gironde a brzy se nadchl pro revoluci. Poté, co obhájil a prokázal nevinu Pierre Durieuxovi ve významném a slavném politickém procesu, byl roku 1791 zvolen do Zákonodárného shromáždění, kde se stal spolu s Elie Guadetem a Armandem Genosonném vůdcem umírněného levicového hnutí girondistů. Téhož roku byl díky svým skvělým řečnickým schopnostem zvolen předsedou Zákonodárného shromáždění. Měl zásadní podíl na vyhlášení války evropským zemím. V říjnu 1791 pronesl dva slavné projevy proti emigrantům a proti "nepřísežným" kněžím (kteří odmítli přísahat věrnost republice). Vedl tvrdou politiku proti králi a monarchii.
Roku 1792 po svržení monarchie se girondisté chopili většiny ministerských míst a stali se vládnoucí stranou ve Francii. Vergniaud musel svádět každodenní boj s radikální stranou zvanou Hora. Byl prvním žalobcem krále Ludvíka XVI. Jako poslanec Konventu (za departement Gironde) se při procesu s králem vyjádřil zprvu pro možnost odvolání k lidu, později však hlasoval pro smrt. Roku 1793 se Vergniaud dostal do tvrdého boje s Horou - kordeliéry a jakobíny. Byl však spolu s jinými girondisty 2. června svržen. Odmítl opustit Paříž, byl zatčen a v říjnu 1793 popraven při krátkém procesu s girondisty.
Vergniaud je považován (spolu s Dantonem a Mirabeauem) za největšího řečníka revoluce, který měl ze všech revolucionářů nejblíže k lamartinovskému mýtu girondina jako talentovaného skeptického intelektuála s rysy dekadentního až melancholického romantika. Poslanec Konventu Paganel ve svých Pamětech zaznamenal, že Vergniaud během krizových zasedání Konventu pospával: „Nikdy jsem nepotkal člověka méně vhodného k tomu, aby hrál prvořadou roli na divadle revoluce. V okamžicích bezprostředního ohrožení pro něj bylo snazší očekávat smrt, než ji vnést do nepřátelských šiků.“ A dodal: „Byl to Démosthenés, jemuž bychom mohli vyčíst to, co řecký řečník vyčítal Athéňanům: bezstarostnost, lenost a náruživou náklonnost k rozkoším.“
Podle revoluční legendy právě on pronesl před revolučním soudem okřídlenou větu, že:
„ | Revoluce, jako Saturn, postupně požírá své děti. | “ |
— Alphonse de Lamartine: Histoire des girondins, 1847[1] |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.