Plejády
otevřená hvězdokupa / From Wikipedia, the free encyclopedia
Plejády (nazývané také Kuřátka, Sedm sester, v Messierově katalogu označené M 45) jsou mladá otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka. Tato hvězdokupa, která je od Země vzdálená jen asi 440 světelných let,[11] obsahuje několik hvězd viditelných pouhým okem. V městských oblastech je takto možné zahlédnout pět až sedm hvězd, ale pod průzračnou oblohou bez světelného znečištění dvanáct i více hvězd. Hvězdokupa je obklopena slabou reflexní mlhovinou, která je nejlépe vidět na fotografiích s dlouhou expozicí pořízených velkými dalekohledy.[1][p 1]
Plejády | |
---|---|
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | otevřená hvězdokupa |
Třída | I3rn[1] |
Rektascenze | 3h 47m 0s[2] |
Deklinace | 24°7′0″[2] |
Souhvězdí | Býk (lat. Tau) |
Zdánlivá magnituda (V) | 1,6[3] |
Úhlová velikost | 120′[2] (110′)[1] |
Vzdálenost | 134,4 pc |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 7,5[4] ly |
Hmotnost | 800[5] |
Metalicita [Fe/H] | −0,01 |
Odhadované stáří | 112 milionů let[6] |
Označení v katalozích | |
Messierův katalog | M 45 |
Collinderův katalog | Collinder 42 |
Melottův katalog | Melotte 22 |
Jiná označení | Plejády, Kuřátka, Sedm sester, M45,[7][8] Cr 42,[9] Mel 22,[10] OCL 421[8] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejvýraznější členové Plejád jsou velmi jasní modří obři a bílé hvězdy hlavní posloupnosti. Hvězdokupa však obsahuje stovky dalších hvězd, z nichž většina je příliš slabých na to, aby byly viditelné pouhým okem. Plejády jsou velmi mladá hvězdokupa. Její stáří se odhaduje na 112±5 milionů let,[6] ale odhadem za 250 milionů let se pravděpodobně rozplyne a její hvězdy se budou napříč galaxií pohybovat nezávisle.[1]
Díky jejich velké jasnosti a zdánlivé blízkosti jejích hvězd jsou Plejády známé od starověku. Zmínil se o nich Homér a také Klaudios Ptolemaios a další klasičtí autoři.[12] Jakmile bylo zjištěno, že hvězdy jsou nebeská tělesa podobná Slunci, objevily se domněnky, že by hvězdy mohly být nějakým způsobem navzájem provázány. Později se výzkumem vlastního pohybu hvězd a určením jejich vzdálenosti podařilo ověřit, že Plejády jsou skutečně gravitačně svázány a že mají společný původ.[13]