rod rostlin From Wikipedia, the free encyclopedia
Pnulka[1] (Lygodium) je rod kapradin a jediný rod čeledi pnulkovité z řádu víkatňotvaré (Schizaeales). Jsou to neobvyklé kapradiny s ovíjivými listy dorůstajícími délky až 10 metrů. Vyskytují se v tropech celého světa, místy zasahují až do nejteplejších oblastí mírného pásu. Občas jsou pěstovány v botanických zahradách, některé druhy mají význam v místní medicíně a v klimaticky příhodných oblastech se mohou stát invazními rostlinami.
 Pnulka | |
|---|---|
 Pnulka Lygodium flexuosum | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
| Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
| Řád | víkatňotvaré (Schizaeales) |
| Čeleď | pnulkovité (Lygodiaceae) |
| Rod | pnulka (Lygodium) Sw., 1800 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pnulky jsou pozemní ovíjivé kapradiny. Oddenek je podzemní, hustě pokrytý tmavými chlupy. Cévní svazky jsou typu protostélé. O jsou ve skutečnosti ovíjivá Střední žebra listů jsou ovíjivá a nesou postranní listové segmenty. Dospělé listy mají neukončený růst a dosahují délky až 10 metrů. Jednotlivé postranní listové segmenty jsou krátce stopkaté a mají v úžlabí spící pupen. Jsou celistvé nebo dlanitě složené nebo jednoduše či 2x zpeřené. Větvení je pseudodichotomické. Plodné a sterilní listy jsou podobného charakteru anebo jsou fertilní části listu oproti sterilním výrazně zúžené. Žilnatina je tvořena volnými nebo síťnatými žilkami. Výtrusnice jsou jednotlivé, umístěné na okraji laloků koncových segmentů a kryté kápovitým výrůstkem připomínajícím ostěru. Každá výtrusnice obsahuje 128 až 256 spor. Spory jsou čtyřhranné, triletní. Prokel je zelený, povrchový, srdčitého tvaru.[2][3]
.jpg)
Rod zahrnuje asi 25 druhů.[4] Je rozšířen v tropech celého světa. V některých oblastech zasahuje do subtropů i nejteplejších oblastí mírného pásu (Japonsko, Čína, východní oblasti USA, Nový Zéland, Jižní Afrika).[2][5] Některé druhy mají rozsáhlý areál výskytu, např. druh Lygodium flexuosum je rozšířen od Indie až po severní Austrálii.[6] V Severní Americe roste jediný původní druh, Lygodium palmatum (státy Kentucky a Tennessee). Některé další druhy (L. microphyllum, L. japonicum) sem byly zavlečeny.[3] Na Severním ostrově Nového Zélandu roste endemický druh Lygodium articulatum.[5]
Čeleď Lygodiaceae tvoří podle fylogenetických kladogramů bazální větev řádu Schizaeales.[4] Počet udávaných druhů rodu Lygodium se často liší, ve starších zdrojích je udáváno až 35 druhů. Jejich počet byl postupně snižován. Některé druhy vykazovaly plynulý přechod k jinému druhu v jiné části areálu a byly sloučeny.[7]
Za přímého předka rodu Lygodium je považován rod †Stachypteris z období střední jury. Doba oddělení čeledi Lygodiaceae od vývojové větve ostatních žijících zástupců řádu Schizaeales byla stanovena na čas před 169 milióny let.[8] Nejstarší fosilní pozůstatky rodu Lygodium jsou známy ze svrchní křídy (†Lygodium bierhorstiana). Druh †Lygodium kaulfussi je znám z období eocénu a oligocénu.[9] Fosílie †Lygodium gaudinii jsou nacházeny i v české třetihorní (miocén) uhelné pánvi na Mostecku.[10][11]
Pnulka Lygodium microphyllum je v některých oblastech světa, např. na Floridě, silně invazní rostlinou. Pochází z tropů a subtropů Starého světa.[13] Druh Lygodium venustum je v místní medicíně v Latinské Americe používán jako antiseptikum, proti plísním a trichomonázám.[14] Některé druhy pnulek jsou pěstovány jako zajímavost v botanických zahradách.[15]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
