Podolský profil
přírodní památka v Česku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Podolský profil je přírodní památka hlavního města Prahy vyhlášená v roce 1988.[3] Jedná se o bývalý stěnový lom, který odkryl sedimenty z období prvohor (hranice silur - devon) tvořené přídolským, lochkovským a pražským souvrstvím.[3][4] Je také mezinárodně významným nalezištěm zkamenělin. Leží při pravém břehu řeky Vltavy v Praze 4 – Podolí a dnes se v jeho spodní části nachází plavecký stadion, který přírodní památka obklopuje.
Přírodní památka Podolský profil | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
PP Podolský profil | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. září 1988 |
Vyhlásil | Národní výbor hl. m. Prahy |
Nadm. výška | 200–250 m n. m. |
Rozloha | 2,71 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko Česko |
Obec | Praha |
Obvod | Praha 4 |
Umístění | Podolí |
Souřadnice | 50°3′1″ s. š., 14°25′5,3″ v. d. |
Podolský profil | |
Další informace | |
Kód | 1100 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oblast je zajímavá nejen z geologického hlediska, ale slouží i jako útočiště mnoha druhů ptactva a je domovem drobné fauny. Utváří jedinečný krajinný ráz dané oblasti. V horních partiích sousedí přírodní památka s parkovou úpravou, která slouží k rekreaci občanů.
Vyskytují se zde vzácné druhy živočichů a rostlin. To je dáno především jedinečností jednotlivých biotopů na daném území. Jsou zde výslunné stráně lesostepního charakteru, na kterých je možné pozorovat skalní vegetaci tvořenou především kostřavou sivou a trávníky Festucion Valesiaceae. Díky skalním výchozům se zde nachází i vzácné druhy blanokřídlého hmyzu[3], zejména se jedná o kutilky a hrabalky. Obzvlášť unikátním nálezem byla kutilka Pemphredon podagrica[5][6], která zde má první zaznamenaný výskyt v ČR a je tak novým druhem pro Českou republiku a Slovensko. V PP Podolský profil bylo určeno neuvěřitelných 491 druhů motýlů, 19 druhů mandelinek a 42 druhů nosatců[7].
Ježci, ropuchy a další drobní živočichové nacházejí svůj úkryt především v horní části PP, kde je hustá vegetace tvořená různými dřevinami a křovinami. Jedná se většinou o přirozenou sukcesi, která není příliš upravovaná člověkem. Z ptáků sem zaletuje lovit silně ohrožený krahujec obecný, který zde má možná i své hnízdiště, dále se zde vyskytuje například ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluna zelená (Picus viridis), slavík obecný (Luscinia megarhynchos) a mnohé další druhy.[3]
Cílem ochrany této lokality je kromě zachování mezinárodně významného opěrného profilu ke globálnímu stratotypu silur–devon[3] také podpora živých organismů vázaných na dané území.