Presbyterorum ordinis
From Wikipedia, the free encyclopedia
Presbyterorum ordinis, dekret o službě a životě kněží, je dokument, který vznikl během Druhého vatikánského koncilu. Přijat byl v poměru 2390 proti 4 hlasem biskupů. Vyhlášen byl papežem Pavlem VI. 7. prosince 1965.
Jako ve všech dokumentech koncilu je zde sledován princip jednoty a svobody. Kněz není pánem, ale služebníkem. Nemá bránit iniciativě věřících. Má si být vědom toho, že zastupuje Krista. V dokumentu je mj. zdůrazněna poslušnost jako ctnost zralé svobody, význam dobrovolné chudoby, důležitost rozjímání a nutnost hledání nových pastoračních cest. Celibát není podle dekretu jen otázka askeze, ale znamením a pobídkou k pastýřské lásce, zvláštním zdrojem duchovní plodnosti ve světě. [1]