Prozatímní ústava
právní norma / From Wikipedia, the free encyclopedia
Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě 13. listopadu 1918 Národním výborem československým, byla první československou ústavou. Jednalo se o prozatímní, revoluční text navazující na recepční zákon z 28. října 1918. Měla pouze 21 paragrafů rozdělených do 4 oddílů a výslovně neupravovala formu státu, byť stanovila, že rozsudky se vyhlašují jménem republiky a taktéž hovořila o prezidentovi republiky. Na jejím základě vznikly nejvyšší státní orgány. Neměla vlastní ustanovení o občanských právech, kde odkazovala na základní zákon státní o obecných právech občanů státních, tj. na zákon č. 142/1867) ř. z., který byl součástí prosincové ústavy.
Prozatímní ústava | |
---|---|
zákon o prozatímní ústavě | |
Předpis státu | Československo Československo |
Druh předpisu | zákon |
Číslo předpisu | 37/1918 Sb. |
Údaje | |
Autor | Národní výbor československý |
Schváleno | 13. listopadu 1918 |
Zrušeno | 6. březen 1920 |
Související předpisy | |
Zákon o zřízení samostatného státu československého Ústavní listina Československé republiky | |
Oblast úpravy | |
ústavní právo |
Byla celkem dvakrát novelizována, v březnu 1919 byl zvýšen počet členů Národního shromáždění na 270, a to navýšením počtů slovenských zástupců, výraznější novelizace proběhla v květnu 1919, kdy došlo k omezení kompetencí parlamentu a posílení výkonných orgánů (vlády a prezidenta).