Punské války
série válečných konfliktů mezi Římskou republikou a Kartaginskou říší / From Wikipedia, the free encyclopedia
Punské války (264–146 př. n. l.) je označení tří konfliktů mezi římskou republikou a Kartágem. Název je odvozen od pojmenování Poeni, Puni (česky Punové), které Římané používali pro označení Kartaginců kvůli jejich fénickým předkům. Střetly se zde zásadně odlišné státní a vojenské koncepce: zatímco Řím byl republikou a římské vojsko se skládalo z občanů, v Kartágu panovala oligarchie a kartaginskou armádu tvořili převážně najatí cizí žoldnéři.[1] Konečným výsledkem konfliktu obou mocností bylo zničení Kartága a nastolení dominantního postavení Říma v západním Středomoří.
Punské války (tři) | |||
---|---|---|---|
konflikt: Boj o nadvládu nad západním Středomořím | |||
Kapitolská freska s Hannibalem a jeho slonem překračujícím Alpy za druhé punské války (1510) | |||
Trvání | 264 př. n. l.–146 př. n. l. | ||
Místo | Středomoří, Hispánie, Apeninský poloostrov, Afrika | ||
Výsledek | vítězství Římanů | ||
Změny území | ovládnutí západního Středomoří Římem | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |