rod From Wikipedia, the free encyclopedia
Páni z Kamence (původně Páni z Vesty) byli osterlandsko-míšeňský rod, který byl štaufským panovníkem Fridrichem I. Barbarossou dosazen do hornolužického Kamence, kde sídlil na zdejším hradu. Pod jejich patronací proběhla plánovitá výstavba města i založení kláštera Marienstern. V roce 1318 byl Kamenec i hrad obležen braniborským markrabětem Waldemarem, který donutil pány z Kamence město postoupit. Po smrti Waldemara přešlo město pod vládu českého krále Jana Lucemburského, což se projevilo změnou městského znaku, v němž byl štít pánů z Kamence s černým orlím křídlem nahrazen českým lvem. Po vzpouře měšťanstva proti městskému hradu a usedlosti pánů z Kamence a jejich vazalů v roce 1409 se Václav IV. přiklonil na stranu měšťanů a potrestal pány z Kamence faktickým vyvlastněním městského léna.
Páni z Kamence | |
---|---|
Země | Svatá říše římská |
Mateřská dynastie | Páni z Vesty |
Tituly | svobodný pán |
Zakladatel | Bernard I. z Vesty |
Rok založení | 1220 |
Konec vlády | 1491 |
Poslední vládce | Christoph z Kamence |
Současná hlava | rod vymřel |
Větve rodu | rod vymřel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rod Pánů z Kamence se původně nazýval z Vesty, což je jméno vesnice u Weißenfelsu. Od konce 12. století je doložen ve službách míšeňských markrabat (např. Burchart von Vesta, Syfrid von Vesta). Zakladatelem rodu usazeného v Kamenci byl Bernard I. z Vesty, který se v roce 1206 objevuje v listinách míšeňského markraběte Dietricha. Tento Bernard byl v době christianizace Horní Lužice pověřen správou právě zakládaného města Kamence, které nechal plánovitě vystavět a založil zde také farní kostel. Město z dřevěných domů následně vyhořelo, načež bylo obnoveno jeho synem Bernhardem II. z Kamence. V roce 1225 požádal Bernard II. generální kapitulu cisterciáckého řádu o povolení k založení ženského kláštera. Po své smrti v roce 1248 zanechal syny Witega I., Bernarda III. a Bernarda IV., kteří společně dne 13. října 1248 založili klášter cisterciaček Marienstern. Nejvýraznější osobností rodu byl bezesporu Bernard III., který se po studiích v Itálii stal míšeňským děkanem, proboštem a později biskupem a zároveň diplomatem na dvoře vratislavského vévody Jindřicha III. a poté na dvoře Oty Braniborského. Služby braniborského markraběte potom opustil a dal přednost Slezsku, kde se stal kancléřem vévody Jindřicha Probuse. Po vévodově náhlém skonu se Bernard III. z Kamence objevil na podzim 1290 na pražském královském dvoře a jako znalec slezsko-polských poměrů pomohl Václavu II. při expanzi do Polska. V Kamenci se roku 1295 zasadil o výstavbu špitálu Marie Magdalény. Na počátku 14. století měli páni z Kamence patronát nad kameneckou farností a klášterem Marienstern. V roce 1318 však po dobytí Kamence braniborským markrabětem Waldemarem tato práva ztratili a Kamenec se stal svobodným městem. Během krvavé noci v roce 1409 došlo ke konfliktu měšťanů a vazalů tohoto rodu, což Václav IV. vyřešil odebráním všech městských privilegií a trestem pro pány z Kamence ztrátou výsad po dobu dvou let a peněžitou sankcí, která znamenala fakticky vyvlastnění městského léna. V roce 1432 odprodal Borso III. z Kamence městu rodový hrad na zámeckém vrchu (Schlossberg). Po ztrátě hradu Páni z Kamence obývali své domy uvnitř města, a spravovali svá léna v obcích Bernstadt, Albernsdorf, Schönau, Berzdorf, Kiessdorf a Dittersbach, v panství Pulsnitz a vesnicích v sousedství kláštera Marienstern. Poslední pán z Kamence Christoph pravděpodobně zemřel roku 1491 jako řádový rytíř v Prusku.[1][2]
Bernard I. z Vesty, zakladatel Kamence († před r. 1220) ∞ Mabilia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.