Pásmo Gazy
území na pobřeží Středozemního moře na Blízkém východě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pásmo Gazy[2] (též Pásmo Gaza[3], arabsky: قطاع غزة, Qittāc Ghazah, hebrejsky: רצועת עזה, Recu'at Aza) je úzké území na východním pobřeží Středozemního moře,[4] které na východě a severu sousedí s Izraelem a na jihozápadě s Egyptem. S počtem obyvatel 2 miliony[5] na ploše přibližně 365 km2 se Gaza řadí mezi nejhustěji zalidněné oblasti světa, s hustotou zalidnění jen o málo nižší než Singapur, 2. nejhustěji zalidněný stát světa.[6][7] Vedle Západního břehu Jordánu je jedním ze dvou palestinských území.[8][9] Od roku 2007 zde vládne islamistické teroristické uskupení Hamás.[10]
Pásmo Gaza قطاع غزة (Qiṭɑʿ Ġazza) | |
---|---|
Satelitní snímek Pásma Gaza | |
Geografie | |
Hlavní město | Gaza |
Souřadnice | 31°27′ s. š., 34°24′ v. d. |
Rozloha | 365 km² |
Nejvyšší bod | Abu Auda (105 m n. m.) |
Časové pásmo | GMT+2 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 375 259 (2022 (odhad)[1]) |
Hustota zalidnění | 6 507,6 obyv./km² |
Jazyk | arabština |
Národnostní složení | Arabové |
Náboženství | sunnitský islám, křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Palestina Palestina |
Prezident | Mahmúd Abbás (de iure) |
Předseda vlády | Ismajl Haníja |
Měna | Egyptská libra (de facto) Nový izraelský šekel (₪) |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +970 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pásmo Gazy původně vzniklo jako území spravované Egyptem po arabsko-izraelské válce v roce 1948. Po šestidenní válce v roce 1967 se území dostalo pod izraelskou okupaci. V devadesátých letech 20. století byla v rámci dohod z Osla kontrola nad oblastí předána Palestinské samosprávě, přičemž v určitých oblastech existovaly izraelské osady. Tyto osady byly vyklizeny v roce 2005 v rámci izraelského stahování z Gazy. V roce 2006 zvítězil Hamás v posledních palestinských parlamentních volbách, což vedlo k tomu, že hnutí Fatah odmítlo vstoupit do navrhované koalice. Krátká vláda jednoty se rozpadla, což vedlo k vytvoření samostatných správních orgánů na Západním břehu Jordánu a v Gaze. Izrael a Blízkovýchodní kvartet uvalily na Hamás hospodářské sankce. Krátká občanská válka v Gaze skončila tím, že Hamás se stal jedinou vládnoucí silou. Od převzetí moci Hamásem je Gaza pod pozemní, námořní a leteckou blokádou Izraele a Egypta. Ta brání lidem a zboží volně vstupovat na území nebo je opouštět.[11]
Většina Palestinců v pásmu Gazy, kde se nachází osm uprchlických táborů, jsou potomci uprchlíků, kteří uprchli nebo byli vyhnáni z oblasti, která se po arabsko-izraelské válce v roce 1948 stala Izraelem.[12] Převážnou část obyvatelstva v pásmu Gazy tvoří sunnitští muslimové a palestinská křesťanská menšina. Roční přírůstek obyvatelstva v Gaze činí 2,91 % (odhad z roku 2014), což je 13. nejvyšší přírůstek na světě, a je často označována za přelidněnou,[13][14] Gaza trpí nedostatkem vody, elektřiny a léků. Organizace spojených národů (OSN) a nejméně 19 organizací na ochranu lidských práv vyzvalo Izrael, aby zrušil blokádu Gazy,[15][16] zatímco zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji pro Valné shromáždění OSN zveřejněná v listopadu 2020 uvádí, že ekonomika Gazy je na pokraji zhroucení a že je nezbytné blokádu zrušit.[17][18]
V reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 Izrael zahájil válku proti Hamásu a v rámci ní uplatňuje úplnou blokádu. Vzhledem k tomu, že blokáda zahrnuje i potraviny, léky či vodu, varovala řada organizací či veřejných činitelů před rozvojem hladomoru, zejména na severu oblasti.